Pro citlivé, zasněné duše, které rády bloumají přírodou za všech ročních období a ve všem umějí vidět poezii, jsou Astral Weeks hudbou zaslíbenou. Van Morrison si podobu svého druhého sólového alba tentokrát pečlivě ohlídal a představil se na ní jako těžký romantik, který má ale vytříbený smysl pro rovnováhu sladkého a hořkého, a vyhýbá se tudíž bez potíží prázdnému sentimentu. Hudební formou i básnickými texty je to nejen pro svou dobu naprosté zjevení. Ze tří základních pramenů - soulu, folku a jazzu - splétá Morrison svébytnou hudební matérii, která je zároveň jasně vyprofilovaná i impresionisticky neurčitá, vzdušná i citově naléhavá a skutečně jako by vybízela k melancholickým toulkám pod blankytnou oblohou.
Písně mají rozvolněný tvar, stojící často na jedné figuře nebo akordovém sledu, které se v jejich průběhu všelijak obměňují, přelévají a zintenzivňují. Posluchač-poutník nemá k dispozici žádné turistické značky jako verze, refrén, mezihra, skladby se odvíjejí s tuláckou bezcílností, putují nazdařbůh krajinou a dychtivě vstřebávají vůně, zvuky a pohyby vlastního nitra. Většinou začínají pokorně s jedním, dvěma akustickými nástroji (páteří jsou kytara, kontrabas a flétna), postupně aranže košatí, ovšem nenásilně a střídmě. Tu se přidají smyčce, jinde dechy a vibrafon (jazzovější The Way Young Lovers Do), vrcholná Cyprus Avenue je obohacená o sólové housle a cemballo, které se v závěru rafinovaně... číst dále
Pro citlivé, zasněné duše, které rády bloumají přírodou za všech ročních období a ve všem umějí vidět poezii, jsou Astral Weeks hudbou zaslíbenou. Van Morrison si podobu svého druhého sólového alba tentokrát pečlivě ohlídal a představil se na ní jako těžký romantik, který má ale vytříbený smysl pro rovnováhu sladkého a hořkého, a vyhýbá se tudíž bez potíží prázdnému sentimentu. Hudební formou i básnickými texty je to nejen pro svou dobu naprosté zjevení. Ze tří základních pramenů - soulu, folku a jazzu - splétá Morrison svébytnou hudební matérii, která je zároveň jasně vyprofilovaná i impresionisticky neurčitá, vzdušná i citově naléhavá a skutečně jako by vybízela k melancholickým toulkám pod blankytnou oblohou.
Písně mají rozvolněný tvar, stojící často na jedné figuře nebo akordovém sledu, které se v jejich průběhu všelijak obměňují, přelévají a zintenzivňují. Posluchač-poutník nemá k dispozici žádné turistické značky jako verze, refrén, mezihra, skladby se odvíjejí s tuláckou bezcílností, putují nazdařbůh krajinou a dychtivě vstřebávají vůně, zvuky a pohyby vlastního nitra. Většinou začínají pokorně s jedním, dvěma akustickými nástroji (páteří jsou kytara, kontrabas a flétna), postupně aranže košatí, ovšem nenásilně a střídmě. Tu se přidají smyčce, jinde dechy a vibrafon (jazzovější The Way Young Lovers Do), vrcholná Cyprus Avenue je obohacená o sólové housle a cemballo, které se v závěru rafinovaně míjí se základním rytmem.
S podobnou formální odpoutaností se písněmi pohybuje i Morrisonův zpěv. Zdánlivě bez nějakého plánu postupuje od fráze ke frázi, se soulovou zaníceností naplno prožívá každou z nich a sype ze sebe verše, jejichž literární hodnota je srovnatelná s Dylanovými, jsou ale lyričtější, s větším důrazem na sentimentální nálady, než na pronikavý intelekt. Poprvé a naposledy - aspoň v takové míře - tady Van Morrison otevírá brány jiným. Jakoby mimochodem vytvaroval zcela specifický hudební svět, ve kterém spojuje lásku k černé muzice se svou irskou duší. Z nich bude čerpat vždy a natočí ještě spoustu krásných písní i alb. Na Astral Weeks, výjimečných i svojí sevřenou koncepcí, se ovšem rozletěl do asi nejzávratnějších výšek.
20.10.2022 - 10:42 | Acid3P
Tretí najlepší album hudobnej histórie. Ako sa ku tomuto konštatovaniu postaviť? Od takéhoto titulu očakávam absolútnu kvalitu, súbor skladieb, z ktorých by som si každú jednu kedykoľvek pustil a s nekonečným úžasom by som vnímal muzikantské majstrovstvo. Ak by sa na Astral Weeks nachádzala osem krát skladba The Way Young Lovers Do, moje očakávania by boli naplnené. Žiaľ nie je tomu tak, aj keď rozumiem, že neortodoxný prístup ku folkovým skladbám robí z tohto albumu uznávané dielo.
#3 Uncut Magazine - 200 Greatest Albums Of All Time