Christina Aguilera bude příští rok slavit dvacet let na hudební mainstreamové scéně. Od té doby si prošla rolí produktu, z jehož talentu těží především ostatní (debut "Christina Aguilera"), vydala španělské album "Mi Reflejo", vánoční kolekci "My Kind Of Christmas", košilaté "Stripped", základům černé hudby holdující "Back To Basics", futuristické electropopové "Bionic", soundtrack k filmu "Burlesque" a všední "Lotus". S novinkou "Liberation" si naplňuje svoje ambice a v některých případech jde s kůží na trh stejně jako v dobách minulých.
Část desky "Liberation" dokonce uplatňuje podobné postupy jako před patnácti lety vydaná "Stripped", pouze výsledky jsou odlišné. První singl "Accelerate" se postaral o negativní reklamu podobně jako kdysi "Dirrty" nebo "Not Myself Tonight" z alba "Bionic". Nechybí ani vzdorovitost typu "Fighter" či "Army Of Me", na novince zastoupena skladbou "Sick Of Sittin'". Podobnosti by se našly i mezi "Like I Do" a bionicové "Sex For Breakfast", případně mezi "Fall In Line" a "Can't Hold Us Down".
Kopírování či aktualizace již osvědčeného se na "Liberation" daří napůl. Dvě nejsilnější položky ve zpěvaččině diskografii ("Stripped" a "Back To Basics") se předbíhají nesnadno, neboť už jde o alba zažitá a léty osvědčená. Je možné, že během několika roků by se "Liberation" ujala též obstojně. To by však nesměla vyjít v době absolutní nadprodukce všeho, v době, kdy má skoro každý zážitek v záplavě snadné dostupnosti... číst dále
Christina Aguilera bude příští rok slavit dvacet let na hudební mainstreamové scéně. Od té doby si prošla rolí produktu, z jehož talentu těží především ostatní (debut "Christina Aguilera"), vydala španělské album "Mi Reflejo", vánoční kolekci "My Kind Of Christmas", košilaté "Stripped", základům černé hudby holdující "Back To Basics", futuristické electropopové "Bionic", soundtrack k filmu "Burlesque" a všední "Lotus". S novinkou "Liberation" si naplňuje svoje ambice a v některých případech jde s kůží na trh stejně jako v dobách minulých.
Část desky "Liberation" dokonce uplatňuje podobné postupy jako před patnácti lety vydaná "Stripped", pouze výsledky jsou odlišné. První singl "Accelerate" se postaral o negativní reklamu podobně jako kdysi "Dirrty" nebo "Not Myself Tonight" z alba "Bionic". Nechybí ani vzdorovitost typu "Fighter" či "Army Of Me", na novince zastoupena skladbou "Sick Of Sittin'". Podobnosti by se našly i mezi "Like I Do" a bionicové "Sex For Breakfast", případně mezi "Fall In Line" a "Can't Hold Us Down".
Kopírování či aktualizace již osvědčeného se na "Liberation" daří napůl. Dvě nejsilnější položky ve zpěvaččině diskografii ("Stripped" a "Back To Basics") se předbíhají nesnadno, neboť už jde o alba zažitá a léty osvědčená. Je možné, že během několika roků by se "Liberation" ujala též obstojně. To by však nesměla vyjít v době absolutní nadprodukce všeho, v době, kdy má skoro každý zážitek v záplavě snadné dostupnosti sotva jepičí život.
Obsah aktuální nahrávky "Liberation" vystupuje v souladu s jejím názvem. Cílem je podpořit vlastní osobnost, uplatňovat své pravé já a nenechat se nikým řídit. Nejvěrohodnějším ukazatelem je v tomto případě singl "Fall In Line", ve kterém se angažovala i Demi Lovato. Nutno však říci, že Aguilera by se hravě obešla i bez ní. Na skladbu totiž vystačí nejen hlasově, ale i osobnostně. Feministická hymna "Fall In Line" je na albu zároveň jediným songem se skutečně hitovým potenciálem.
Zbytek alba by se dal rozdělit na tři oblasti: inspirace z dřívějška, experimentování ("Maria", "Accelerate", reggae "Right Moves") a komfortní zónu. Pod komfortní zónou lze rozumět balady "Deserve", "Twice", "Masochist" a "Unless It's With You". Ty pokrývají nejsilnější část nahrávky, jelikož ukazují zpěvačku v poloze, ve které ji její příznivci slyší nejraději. Prožitek skladeb v její podobě představuje vždy maximální osobní vklad. Z balad nejlépe vychází již známá "Twice" a ještě lépe na samotném konci nenápadná "Unless It's With You", ve které Američanka ani netlačí na pilu.
Pěvecky je zpěvaččina novinka na tradičně vysoké úrovni. V některých skladbách pomalejšího či středního tempa (oddychová "Like I Do", náruživá "Pipe") nepředvádí hlasovou ekvilibristiku, není jí potřeba. Deska není ani ukřičená, jako tomu bylo místy například na "Back To Basics". Za tím může stát i působení v porotě pěvecké soutěže The Voice, každopádně se tím výrazně ulehčuje poslech. Nahrávce se také navzdory rozmanitosti daří držet tvar.
V mezihře "Dreamers" ukázkově promlouvají děti (včetně zpěvaččiny dcery Summer Rain), které si ještě nevytvořily zábrany při dosahování svých vytyčených cílů. Christina Aguilera si tentokrát dala za cíl natočit materiál podle svého gusta a neohlížet se na ostatní. Ačkoliv může snadno dojít k jeho nepřijetí, zpěvačka si bude pevně stát za svým. Nevytvořila podbízivou nahrávku, ale posunula se směrem dopředu, a tím z "Liberation" učinila relevantní album své kariéry.
Komentáře