Natalie Merchant - Natalie Merchant

Natalie Merchant sice poslední desku vydala před čtyřmi roky, ale upřímně řečeno, dvoudisková kolekce dětské anglo-americké poezie z osmnáctého a devatenáctého století "Leave Your Sleep" byla spíše okrajovou záležitostí. Když pak pomineme i jedenáct let staré album předělávek folkových písniček, dostáváme se k tomu, že jejím posledním klasickým albem byla nahrávka "Motherland", které má u sebe letopočet 2001. To už je sakra dlouhá doba pro dnešní rychle se měnící dobu. Není tedy divu, že jen málokdo bude vědět, kdo to Natalie Merchant vůbec je.

Chce se říct, že její nová deska by jim to měla připomenout, leč aktuálně jsou v kurzu trošku jiné směry než písničkáři, takže k tomu asi nedojde. To je ale vlastně úplně jedno, protože "Natalie Merchant" je skvělá i tak. Za tak dlouhou dobu samozřejmě o něco zestárla, možná lépe řečeno vyzrála, i samotná Natalie Merchant. Oproti předchůdci je jedenáct písniček, které na album zařadila, o něco uhlazenější a klidnější. Koneckonců Klid, to by mohlo být druhé jméno pro tuto desku. Je to takový ten zvláštní vnitřní klid, při kterém se o pár úderů zpomaluje tep, najednou jsou i ty těžké životní problémy o něco lehčí a vy o mnoho uvolněnější. Už jen kvůli tomu stojí za to si tuhle desku poslechnout. Ona pohoda totiž prostupuje naprosto celou nahrávkou a je setsakra nakažlivá.

Klidný ale rozhodně neznamená uspávající. Za všechno totiž může hlas samotné zpěvačky, jehož sametové zabarvení sice hladí, ale přitom je tak výrazné, že ve vás neustále vzbuzuje vlny zájmu o něj. Navíc když Natalii Merchant posloucháte, máte takřka hmatatelný pocit, že se vám snaží něco sdělit, což koneckonců svými písněmi i dělá. Její texty rozhodně nepatří mezi prefabrikáty a mají často hlubší duchovní podtext. Pokud jste ale stejně jako já bezvýhradnými ateisty (kteří se bojí, že je za to Bůh potrestá), rozhodně se nemusíte děsit. Album si užijete i tak.

Excelentní zpěv má totiž i naprosto dokonalý doprovod, a to ve všech směrech. Pokud byste čekali nějaký syrový zvuk, pak vás musím vyvést z omylu. Na nástrojích, přesněji řečeno na muzikantech, se tu rozhodně nešetřilo. Vedle klavíru a kytar tu uslyšíte prakticky celý symfonický orchestr, ovšem ne vcelku. Je naprosto geniálně roztrhaný mezi jednotlivé písničky tak, že neztrácí nic ze své intimity a atmosféry. Díky skvělému nástrojovému výběru výsledný zvuk alba působí velmi organicky, mění se podle nálady jednotlivých písniček, hodně ovlivňuje i to, že v žádném případě nikde nic nesplývá. Máte sice pořád pocit, že posloucháte folk, nicméně tu si pohrává s rockem, tu s klasickou hudbou, jazzem, nebo dokonce s tím, co dnes označujeme jako barokní pop.

Takřka dokonalý je navíc i v technickém slova smyslu. Je naprosto evidentní, že zvukoví inženýři si na téhle desce dali opravdu záležet. Dynamický rozsah vyladili do současného nadprůměru a vy si díky tomu můžete užívat zřetelné a čisté detaily, kde jednotlivé nástroje a tóny mají své pevné místo. Opravdu radost jen tak si sednout a poslouchat.

Je úplně jedno, kvůli které přednosti si album "Natalie Merchant" pustíte, ale jednoduše řečeno stojí za to. Natalie Merchant za těch několik let, co nebyla tolik vidět, vyzrála ve velmi silnou písničkářku, která pro toto album nenapsala jedinou slabou melodii a dokáže s velkým klidem zpívat o nejrůznějších tématech, včetně těch velmi vážných, jakými jsou třeba válka nebo živelné pohromy. Je tu v takové formě, že se vám bude jen těžko vybírat nějaký vrchol alba. Při každém dalším poslechu to totiž bude jiná písnička, a to i díky dech beroucímu zvuku, na jaký jsme možná už někteří pozapomněli. Takže, necháte se i vy nakazit troškou toho vnitřního klidu?