Two Door Cinema Club patří k nejpopulárnějším irským kapelám současnosti. Vyprodávat koncertní arény se jim daří nejen na domácí půdě, ale také v zahraničí. Dokladem toho budiž koncert v České republice v roce 2013, který byl ještě měsíc před uskutečněním beznadějně vyprodaný. Irové se k nám vrátí příští rok v únoru, a to s novou nahrávkou "Gameshow", jež vyšla v polovině letošního října. Album vznikalo - na rozdíl od dvouročního odstupu debutu a jeho následovníka - dlouhé čtyři roky. Očekávání novinky tak samozřejmě byla na maximu.
Ačkoliv tanečnost a veselá rytmičnost jsou atributy, které jsou s Two Door Cinema Club bytostně spjaty již od debutové desky, "Gameshow" je oproti "Tourist History" a "Beacon" v tomto smyslu ještě o další kus dále. Kytary totiž ustoupily do pozadí kompletně a tvoří tu spíš doplňující kulisu, do popředí se naopak dostaly stadiónové refrény, přímočaré hopsavé riffy a někdy popové aranže, připomínající třeba Maroon 5. To nutně nemusí znamenat nic špatného, i "Tourist History" bylo taneční. Aktuální nahrávka však zmíněné pouze recykluje, variuje a nepřichází s ničím novým v takové míře, že v některých pasážích ve srovnání s deskami předchozími docela nudí.
Přesto lze s čistým štítem říct, že skupina i na "Gameshow" natočila zábavný radiový pop s inteligentními texty, který dokáže na pár poslechů a na několika oslavách či párty zabavit. Na druhou stranu - budete-li i na... číst dále
Two Door Cinema Club patří k nejpopulárnějším irským kapelám současnosti. Vyprodávat koncertní arény se jim daří nejen na domácí půdě, ale také v zahraničí. Dokladem toho budiž koncert v České republice v roce 2013, který byl ještě měsíc před uskutečněním beznadějně vyprodaný. Irové se k nám vrátí příští rok v únoru, a to s novou nahrávkou "Gameshow", jež vyšla v polovině letošního října. Album vznikalo - na rozdíl od dvouročního odstupu debutu a jeho následovníka - dlouhé čtyři roky. Očekávání novinky tak samozřejmě byla na maximu.
Ačkoliv tanečnost a veselá rytmičnost jsou atributy, které jsou s Two Door Cinema Club bytostně spjaty již od debutové desky, "Gameshow" je oproti "Tourist History" a "Beacon" v tomto smyslu ještě o další kus dále. Kytary totiž ustoupily do pozadí kompletně a tvoří tu spíš doplňující kulisu, do popředí se naopak dostaly stadiónové refrény, přímočaré hopsavé riffy a někdy popové aranže, připomínající třeba Maroon 5. To nutně nemusí znamenat nic špatného, i "Tourist History" bylo taneční. Aktuální nahrávka však zmíněné pouze recykluje, variuje a nepřichází s ničím novým v takové míře, že v některých pasážích ve srovnání s deskami předchozími docela nudí.
Přesto lze s čistým štítem říct, že skupina i na "Gameshow" natočila zábavný radiový pop s inteligentními texty, který dokáže na pár poslechů a na několika oslavách či párty zabavit. Na druhou stranu - budete-li i na třetí nahrávce jako na těch dvou předešlých hledat ty mladé dravé kluky se zběsilými kytarovými riffy (třeba "Undercover Martyn" z "Tourist History"), už je tu nenajdete.
TDCC dospěli, daleko více zapouštějí kořeny v jednodušších a rytmičtějších polohách, a výsledkem tak jsou písně, které baví, ale nedokáží strhnout a ani výrazně překvapit. Čest výjimkám, jako je skvělá "Bad Decisions" či pilotní singl "Are We Ready? (Wreck)". Eponymní píseň z alba zase naznačuje úplně jiný směr, kterým by se muzikanti mohli případně vydat na následovníkovi "Gameshow". Je to směr, v němž hraje prim řízná kytara. Takoví Two Door Cinema Club by rozhodně byli zajímaví.
Uvidíme, jak se vyvinou dále. A zda dokáží nejenom bavit, protože to je přec jen málo, ale i strhnout aktuální nahrávkou naživo v Praze v únoru. Ze studiovky to vychází tak napůl.
Komentáře