Jsou tomu už tři roky, co britští Bastille prorazili s hitem "Pompeii". Skupina, která původně vznikla jako rozšíření sólové kariéry zpěváka Dana Smithe už v roce 2010, aby si svou kariéru začala budovat mimo jiné i na tajných koncertech sdružovaných pod hlavičkou Sofar Sounds od té doby značně vyrostla a v podstatě se nezastavila. Po vydání debutu a jeho reedice objela indie-popová formace s prvky synthpopu a pop-rocku několikrát celý svět a pokud jezdíte na festivaly k nám i do zahraničí, jistě jste na ně nejednou narazili. Prakticky nekončící turné kapelu pomohlo etablovat na mezinárodní scéně a ze zářivé komety s pár hity se stala kapela, s níž se muselo počítat.
Nová deska však může jejich pozicí zatřást na obě strany. Vznikat začala o volných dnech během turné už v průběhu roku 2014 a už na tehdejší podzim bylo původně slibováno i její vydání. Autoři hitu "Things We Lost In The Fire" sice tu a tam uvolnili k poslechu nějaký ten song a dokonce řadu z nich začali přehrávat i během svých živých setů, jak se ale publiku na maďarském Szigetu svěřil Dan Smith, z vydání následovníka "Bad Blood" mají obrovský strach, protože si uvědomují, že jim jejich sen může rázem zničit.
Po poslechu "Wild World" jsou jasné dvě věci: O žádný kvalitativní propadák nejde, zároveň ale čerstvý materiál není až taková pecka, jako by si možná leckteří fanoušci přáli. Bastille svůj dosavadní zvuk příliš nezměnili a v mnohém tak navázali na... číst dále
Jsou tomu už tři roky, co britští Bastille prorazili s hitem "Pompeii". Skupina, která původně vznikla jako rozšíření sólové kariéry zpěváka Dana Smithe už v roce 2010, aby si svou kariéru začala budovat mimo jiné i na tajných koncertech sdružovaných pod hlavičkou Sofar Sounds od té doby značně vyrostla a v podstatě se nezastavila. Po vydání debutu a jeho reedice objela indie-popová formace s prvky synthpopu a pop-rocku několikrát celý svět a pokud jezdíte na festivaly k nám i do zahraničí, jistě jste na ně nejednou narazili. Prakticky nekončící turné kapelu pomohlo etablovat na mezinárodní scéně a ze zářivé komety s pár hity se stala kapela, s níž se muselo počítat.
Nová deska však může jejich pozicí zatřást na obě strany. Vznikat začala o volných dnech během turné už v průběhu roku 2014 a už na tehdejší podzim bylo původně slibováno i její vydání. Autoři hitu "Things We Lost In The Fire" sice tu a tam uvolnili k poslechu nějaký ten song a dokonce řadu z nich začali přehrávat i během svých živých setů, jak se ale publiku na maďarském Szigetu svěřil Dan Smith, z vydání následovníka "Bad Blood" mají obrovský strach, protože si uvědomují, že jim jejich sen může rázem zničit.
Po poslechu "Wild World" jsou jasné dvě věci: O žádný kvalitativní propadák nejde, zároveň ale čerstvý materiál není až taková pecka, jako by si možná leckteří fanoušci přáli. Bastille svůj dosavadní zvuk příliš nezměnili a v mnohém tak navázali na předchůdce, mnoho překvapení tak na posluchače nečeká.
Dřívější předskokani Emeli Sandé a Muse i tentokrát vsadili na strategii "více je lépe" a tak na klasické edici alba najdeme čtrnáct kousků, v rozšířené dokonce až devatenáct. Ne všechny by ale samozřejmě mohly být jako singly úspěšné, je tedy na posluchači, aby si z toho množství vytáhl ty nejpovedenější kousky. V orientaci mu může pomoci zaměření se na skladby, kterým čtyřčlenná formace nedávno doplněná a koncertního muzikanta Charlieho Barnese dala šanci už během letního turné. Hitovým potenciálem nabité singly "Good Grief" s úvodní citací "So what would you little maniacs like to do first?" z filmu "Weird Science" a zvonivým refrénem obdařenou "Send Them Off!" tak doplní ještě tvrdšími elektronickými elementy doplněná "The Currents", kytarovější a výraznou rytmikou kořeněná "Blame", temnější "Fake It", žvýkačkový pop "Snakes" nebo šeptavá balada "Two Evils". Se zbytkem stopáže už jsou však dojmy vlažnější.
Tématicky se album opírá o snahu najít pro sebe ve světě kolem nás svůj smysl, je také o srovnávání se s rolí médií a pokládání si různých otázek. Inspiraci prý pánové čerpali i z temnějších období svých oblíbenců Depeche Mode, tento vliv ale není na desce příliš znát a Bastille i nadále patří stylově někam mezi Maroon 5, OneRepublic a Train, tedy kapely, pro jejichž singly rádioví dramaturgové vždycky rádi najdou místo.
Jestli ale albu něco chybí, pak je to něco, co by vás opravdu dokázalo chytnout za srdce a zcela strhnout na jejich stranu. Možná i proto jsou dosavadní recenze ve světě sice pozitivní, ale ne nějak přehnaně. "Wild World" je příjemná deska, která neurazí staré fanoušky a těm novým asi vyloženě vadit nebude, přesto díky absenci pořádného záchytného bodu to bude opět hlavně o frekvenci koncertů, které by držitelům jednatřicátého nejlepšího alba letošního roku podle magazínu NME měly pomoci udržet se v povědomí posluchačů déle než jen na jednu sezónu. Jedna z prvních příležitostí je sobota 26. listopadu, kdy uskupení vystoupí v pražském Foru Karlín, další je například již potvrzený slot na německých festivalech Rock am Ring/Rock im Park. A další budou jistě přibývat.
75.00%
65.00%
Komentáře