Fallgrapp - V hmle

Juraj „Jureš“ Líška vydává s projektem Fallgrapp po okouzlujícím debutu Rieka druhou dlouhohrající desku V hmle. Jelikož Rieka fungovala bez jediného škobrtnutí, není divu, že Líška její základy využil i pro značně rozrostlou sestavu Fallgrapp. Elektroniku, zpěv, perkuse a houslovou sekci nyní doplňují kytara a bicí a přidávají se i hosté s basou či violoncellem. Na už tak dost bohatou paletu zvuků se ještě vtísnil nemalý počet přizvaných kolegů, k zaslechnutí jsou například hlasy Juraje Benetina z Korben Dallas, Vec nebo elektronika Jimmyho Pé. Díky tomu, že se na hudbě podílí tolik rukou a hrdel, vzniká směs nepřeberného množství beatů, samplů, efektů, smyčců a hlavně laškovných a hravých melodií.

V nich trojčí perkuse, jejichž místy spletité struktury podtrhují vliv world music. Mají však kolem sebe tlumivý, příjemně zahalující elektronický opar, v němž se skrývá spousta řezaných a ohýbaných samplů. Vše ještě houstne díky živě nahrávaným smyčcům, dodávajícím desce půvabně intimní a osobní rozměr. V mlze se sní mnohem snáz než v proudu řeky a skrze zvukový oblak prosvítají vábivé hlasy. Obzvláště hřejivý vokál Nory Ibsenové láká mezi drobounké kapičky vody melodiemi, v nichž splývá dream pop s trochou soulu. Když se její hlas vytrácí, mlha chladí. Nikdy však nezmizí osvěžující nádech, nikdy se nevytratí pocit, že je s vámi někdo živý.

V hmle od Fallgrapp je ukrytý tajuplný, ale o to malebnější vnitřní svět. Po jeho návštěvě se dostaví neutišitelná touha opět se do něj vydat. Je zde neustále co objevovat a zároveň je snadné zatoulat se v jeho útulných zvukových krajinách bez myšlenek na návrat.

Recenze vyšla v časopise Full Moon #74.