Na rozdíl od zahraničí nemělo u nás označení superskupina nikdy zrovna nejlepší zvuk. Jako by to slovo samotné mělo nádech čehosi zatuchlého, skutečnou kreativitu spíše tlumícího než bůhvíjak povzbuzujícího. Však taky bývají doménou superskupin především klasické odnože rocku, hudební progresivitu je třeba hledat jinde. Existuje však česká superskupina, která si toto označení plně zaslouží a přitom nemá se střihavkovsko-pavlíčkovským overgroundem zhola nic společného.
Řeč je o kvartetu Gurun Gurun, jehož členové jsou výrazné osobnosti působící v různých oblastech české alternativní kultury. Jára Tarnovski hraje v kapele IQ+1, zabývá se field recordingem s spolu s Tomášem Procházkou aka Federselem založil experimentální projekt Wabi Experience, který se zaměřuje na dekonstrukci country a folku. Federsel je kromě jiného členem divadelního kolektivu Handa Gote a najdete ho rovněž v sestavě hudebních improvizátorů B4. Tomáš Knoflíček se pro změnu profesně věnuje výtvarnému umění a Ondřej Ježek je zase renomovaným zvukařem a frontmanem alternativních rockerů OTK.
S touto pestrostí jde ruku v ruce rozmanitost hudebních vlivů, které se v tvorbě Gurun Gurun potkávají. Na elektroakustické základy se nabalují odkazy na morrovskou indietroniku, ambient i musique concréte. Výsledné zvukové koláže působí při vší té svobodomyslnosti hraničící s rozevlátostí obdivuhodně sevřeným dojmem. Jako by tu působil nějaký skrytý řád, který výše zmíněné vlivy pomáhá udržet v gravitačním poli kapely. Ideální prostředí, ve kterém si hudbu Gurun Gurun vychutnáte, skýtají koncerty, které mají podobu čisté improvizace bez pevně dané struktury. O něco strukturovanější jsou studiové nahrávky kapely, které vycházejí na britsko-japonské značce Home Normal. V roce 2010 tu vyšla debutová eponymní deska, na níž v těchto dnech navazuje druhé album Kon B.
Křest alba proběhne 8. května stylově v tokijském klubu gift_lab GARAGE, následovat bude krátké turné po Japonsku. Japonskem je poznamenaný i podcast, o který jsme požádali Járu Tarnovského. Ten platí v Gurun Gurun za specialistu na tvorbu mixtapes (v minulosti je vytvořil např. pro litevský web Secret Thirteen, pro londýnské Arctic Circle Radio zase připravil koláž z tvorby skladatele Zdeňka Lišky). Do naší série přispěl Tarnovski výběrem z tvorby japonských hudebníků, z nichž někteří v minulosti s Gurun Gurun spolupracovali, jiní se alespoň pohybují ve stejném hudebním vesmíru. Více už v rozhovoru s Tarnovským, který se mimochodem do budoucna hodlá prezentovat jen svým příjmením:
Představ nám svůj podcast. Proč zní zrovna tak, jak zní?
Většina mých mixů z poslední doby byly spíš zvukový koláže. Rád vrstvím a zapouštím do sebe jednotlivý tracky horizontálně i vertikálně. Tenhle mix se trošku vymyká. Z mýho pohledu je to takovej jarní, písničkovej výběr. Kromě Gurun Gurun jsou na něm zastoupený výhradně japonský hudebníci, který mám rád a kterých si hodně vážím. Myslím, že podobná muzika, která je sebevědomě rozkročená mezi dejme tomu alt-popem a experimentální scénou, u nás skoro není. Ty dva tábory se v ČR bohužel skoro neprotínaj.
Kde se ve vás ta fascinace Japonskem vzala?
Asi můžu mluvit jenom za sebe. Mě obecně baví ta jejich svobodomyslnost v tvorbě. Možná je to nějaká kompenzace za tamní přísnej a pravidly dost sešněrovanej občanskej a společenskej život. Hodně japonských hudebníků jakoby si ve vlastní muzice zpětně odžívala nějaký alternativní, lepší a svobodnější dětství. Kladou vedle sebe zdánlivě nespojitelný záležitosti a s dětskou poťouchlostí je mixujou dohromady. Vznikaj tak unikátní kombinace. Zároveň jsou obrovsky poučený tím, co už existuje. Mívají naposloucháno opravdu hodně muziky. Neřešej taky tolik, co je takzvaně vysoký a co nízký. A i když je v jejich skladbách třeba melancholie a smutek, tak jen málokdy sklouznou do sebelítosti, ubrečenosti, chcípáctví. Hrajou si s hrdě vztyčenou hlavou.
Podle čeho jste si vybírali spolupracovníky na nové desce a jak tato spolupráce vypadala?
Nijak systematicky jsme hosty neoslovovali. Je to asi trochu klišé, ale každá skladba si tak trochu sama řekla, co ještě potřebuje. Chtěl jsem tam mít poměrně hodně akustických nástrojů, proto jsem oslovil třeba cellistu Alexandra Vatagina nebo perkusistu Mikela Etxegaraie. Se zpěvy a texty nám vypomohly Cokiyu, Miko a Cuushe. Spolupráce s nimi probíhala korespondenčně, pro mě to bylo hodně zábavný a jenom jsem žasnul nad tím, jak ty jednotlivý kousky do sebe postupně zapadaj.
V seznamu nástrojů použitých na albu figuruje i pivofon. Co to sakra je?
Hehe, to je Federselova specialita. DIY nástroj u kterýho hrací sondu noříš do piva a výšku tónu reguluješ podle hloubky ponoření. Na desce zní několik podobných podivností. Tomáš Knoflíček používal VLF, Ondřej zase třeba time axis manipulator. Já jsem docela hodně na tomhle albu pracoval s náhodností, s randomizačními nástroji i náhodným samplingem. Zdánlivej protimluv „řízená náhodnost“ je teď holt moje téma.
Co čeká kapelu a tebe osobně ve zbytku roku?
Všichni v Gurun Gurun pracujeme průběžně na několika věcech. Vlastně se pohromadě vídáme jenom na koncertech. Stále to beru jako svátek. Máme připravenou živou desku, ale ta nejspíš už letos nevyjde. Trochu jsme se podíleli na krásným albu Aran Epochal, to snad bude venku ještě do léta. Jinak Ondřeje plně zaměstnává studio a hraní s OTK. Federsel má roztočenou novou desku B4, nedávno mělo premiéru představení divadla Handa Gote nazvaný Mutus liber, vede taky label Meteorismo. Tomáš přednáší dějiny výtvarnýho umění a věnuje se výtvarným instalacím.
Já teď v poslední době hraju hlavně sólově, s Federselem máme projekt Wabi Experience a vystupuju s kapelou IQ+1. Mám rozdělanou jednu časosběrnou filedrecordingovou desku a pak taky album, který bych rád vydal pod svým jménem. Zajímá mě teď taky dost fenomén ASMR, rád bych tohle téma nějak zpracoval (ASMR je zkratka pro Autonomous sensory meridian response; stručně řečeno jde o pocit jakéhosi „mozkového orgasmu“, který vám přivodí vystavení určitým podnětům - pozn aut.). V tuhle chvíli netuším, co z toho vyjde jako první a kdy. Není proč spěchat. A není kam.
Co se koncertů Gurun Gurun týče, budeme před prázdninama určitě hrát na Silver Rocket Summer Soulkostel. Na podzim bysme rádi udělali několik koncertů k novému albu. Hodně se nám zalíbilo společný hraní s Cuushe. Ona sama dělá naprosto úžasnej pop, miluju její album Butterfly Case. Zároveň je ale skvělá improvizátorka. Cuushe teď uvažuje o přestěhování do Berlína, takže je možný, že bysme mohli koncertovat společně častěji. Líbí se mi i idea, že bysme si někdy zahráli s rytmikou, s bicími a kontrabasem. Uvidíme.
Tracklist:
Gurun Gurun – Atarashii hi (Pawn remix) (Home Normal)
Mergrim – In Dope Moments (Progressive Form)
Madegg – Naviea (flau)
Chihei Hatakeyama & Good Weather For An Airstrike – Street Lights (Rural Colours)
Kidkanevil & Daisuke Tanabe – Frogs In A Well (Project Mooncircle)
moskitoo – Wonder Particle (12k)
Lullatone – A Little Song About Snowdrops (Lullatone)
Miyauchi Yûri – bdq_ (Progressive Form)
Tujiko Noriko – Let Me See Your Face (aus remix) (Nature Bliss/Kurage)
FilFla – Wst-Est (Someone Good)
cokiyu & nanonum – Stagnancy (flau)
Asuna, Yusuke Date and Opitope – Asuna, Yusuke Date And Opitope (White Paddy Mountain)
Cuushe – I Love You (flau)
