Buchťass je rodák z Chodova (okr. Sokolov) a jako bubeník postupně působil ve dvou emo post hardcore kapelách, které spolu se Zdeňkem Rechtoríkem zakládal: Goodfoul (1995 - 2000) a Mossambic (2003 - 2011). V současné době hraje post-rock s Le Bain de Maid. Kromě pořádání koncertů v rodném měste má velkou zálibu ve sportování, hrával hokej, fotbal, nyní hraje florbal. Má rád odpočinek na zahradě a popíjení zelené.
Kdy jsi začal pořádat koncerty?
Koncerty v Chodově na Koupáku pořádám od roku 2003. Zpočátku šlo hlavně o výměnné akce pro Mossambic a pak mě to začalo bavit, a tak zvu i kapely, které se mi líbí nebo jsem neměl možnost je do té doby vidět. Teď pořádám jeden koncert do měsíce a lidi zatím chodí, asi že nejsou přesycení. Dříve jich chodilo více, na každé akci bylo přes 100 lidí, teď je to méně, ale to je asi celoplošné, koncertů je všude strašně moc. V poslední době začínám spolupořádat koncerty i v okolí Chodova a začal jsem se věnovat zvukařině. Velkou podporou ve všem co dělám je moje rodina a přátelé, bez kterých by to nešlo.
Jak ses dostal k muzice a vzpomeneš si na první první koncert z pohledu diváka?
Za to může můj bratr Radek, už od mala do mě tlačil Black Sabbath, Led Zeppelin, Deep Purple, Pražský Výběr, Katapult a další. Ještě k tomu bubnoval v místní kapele Kamenná růže. Já s hraním začal ve třinácti letech a moje první kapely se jmenovaly Nihilis a Justice.
První koncert jsem navštívil ještě na základní škole (za totality): Vitacit, Citron, Arakain a Ok band. Bylo to v místním kině a všichni museli sedět na sedačkách, což bylo divné. Na větší zahraniční jsem jel hned po revoluci. Nějaký metal fest v Praze, dnes si pamatuju jen Kreator, byl jsem z toho fakt vyjukaný!
Jaké jsou rozdíly mezi hraním s Goodfoul, Mossambic a Le Bain de Maid?
Rozdíl je spíš ve skládání písniček. Zdeněk většinou přinesl hotovou skladbu i s bicíma a dělaly se jen malé úpravy. S Mossambic byla zkušenost s metronomem, protože se používaly samply. V Le Bain de Maid mám velkou svobodu a možnost improvizovat, a to i na koncertech.
Představ nám Chodov.
Chodov je maloměsto s 15000 obyvateli. Okolí je industriální, doly, továrny, ale stačí zajet kousek dál a je tu i krásná příroda, např. Krušné hory a Slavkovský les. Jsem tu spokojený, je tu klídek. Když chci ale něco zažít, musím do Plzně nebo Prahy.
S Goodfoul jste se v březnu 2008 dostali mimo jiné na pozici Demo měsíce v časopise Rock&Pop. Je v dnešní době těžší se prosadit?
Co to znamená prosadit se? Hrát od srdce, co tě baví, a jezdit koncerty za cesťák, nebo dělat muziku pro peníze? Jo, asi v obou směrech jednodušší, dnes jsou daleko větší možnosti, internet, výborná " digitální " studia, přistup ke skvělým nástrojům, mnoho hudebních škol. Na druhou stranu je strašně moc kapel a tím pádem hrát něco zajímavého a neokoukaného je asi těžší.
Vidíš postupem času rozdíly mezi hraním v devadesátkách a dnes? Myslím v přístupu promotérů, návštěvníků, na akcích v zahraničí?
Za mého mládí pořádali koncerty a měli kluby vesměs lidi, kteří hudbu milovali, vůbec se neřešili peníze a cesťák se vždycky zaplatil. Já to dělám pořád po staru, oslovím kapely, domluvím finanční podmínky a ty dodržím i když doplatím ze svého, to je riziko pořádání. Bavím se o alternativní scéně. Když chce organizátor vydělat, tak si pozve podělaný revivaly (nechápu podstatu revivalů, navíc kapel, které ještě fungují), nebo osvědčené popovky.
Návštěvníci byli dříve hladoví, chodili skoro na všechno. Dnešní doba je přesycená, kapel, koncertů i jiné zábavy je strašně moc. Mrzí mě, že nechodí mladí, 16 - 22 let. Skoro všichni mají telefon za deset tisíc a osmdesát kaček za vstup nedají, nebo už nemají? Hudba je nezajímá? Nevím...
Pokud jde o zahraničí, Západ je stále napřed. Líbí se mi systém fungování měst a různých organizací - zajištění prostoru, finanční podpora a další pomoc. I underground berou jako kulturu a podporují ho. Ale třeba Polsko je pořádný punk, ale lidi vstřícní. Slováci jsou na tom podobně jako my.
Nejpikantnější zážitek s fanynkou?
Při koncertě Mossambic v Chebu nás během hraní obletovala a olíbávala alkoholem opojená fanynka. To jsem si připadal jako v nějakém americkém rapovém klipu, jen zlatý řetěz mi chyběl na krku. Ale jinak na mě fanynky moc neletěly, na to byli jiní. I když díky hraní jsem poznal svou manželku...
Které české kapely tě v poslední době zaujaly a co chystáš na léto?
Oblíbených českých kapel mám spousty, Social Party, Illegal Illusion, Tengri, Drom, Tosiro atd. Z těch, které jsem ještě nedávno neznal, jsou to Leto, Johnny Survived, Kalle, Bullfrog, Restriction.
27. června pořádám festival Rock Chodov 15, kde vystoupí třeba Queens of Everything, Kieslowski, Asmodeus, Bahrainn, I Warned You, Zutro, The Ills (svk), Uprostřed Pádu. Přijďte.
Kreator - Moje první velká kapela live.
Metallica - Až do "černé desky" jsem je miloval.
KoRn - Koho že nedostali? Něco, co tu do té doby nebylo.
Deftones - Trochu si poplakat chtějí i chlapy...
Entombed - Death metal se severským zvukem, Švédi to prostě umí.
Napalm Death - Grind od podlahy, když to šlape, tak to šlape.
Neurosis - Zlotemno je moje, tak co jiného? Vrchol.
Isis - Páni hračičkové. Kdo umí, ten umí...
Cult of Luna - To je srdcovka, pro CoL bych i vraždil! A zase Švédi.
Depeche Mode - Manželka je miluje, musím i já!