Nový rok nezačíná vůbec zle a Sparku přináší hned v lednu téměř padesátku recenzí alb, mezi nimiž si vyberou příznivci snad všech myslitelných subžánrů rockové a metalové hudby. Jako naprostý top se jeví eponymní prvotina Abbath, téměř sólového projektu Abbatha založeného poté, co byl vyštván z Immortal. Podle Ondry Šmilauera dal Abbath dohromady nejsyrovější a nejurputnější nahrávku za posledních dvacet let a ukázal tak, že se bez Immortal klidně obejde. Otázka je, zda se jeho dnes už bývalí spoluhráči obejdou bez něj. Mimochodem, okolnosti vydání alba přibližuje Spark v obsáhlém rozhovoru a kdo bude chtít, může si díky megaposteru fláknout Abbatha na zeď.
Žánrovou rozmanitost recenzovaných počinů potvrzuje poněkud se zpožděním hodnocený Devin Townsend, respektive jeho kosmický country projekt Casualties of Cool. Druhé místo.
Místo třetí patří tváři z obálky lednového čísla – Tobiasi Sammetovi, který přináší další díl své Avantasii. A podle Davida Havleny, který jí udělil plný počet bodů, je právě Ghostlights Avantasia, na kterou jsme čekali čtrnáct let, tedy od vydání původní metalové opery.
Další žánrový veletoč a místo čtvrté. Sólová tvorba jednoho z šéfů ZZ TOP Billyho Gibbonse absorbuje kromě povědomého rock/blues/boogie taky vlivy latina, za což si od Tomáše Marka vysloužil šest hvězd. "Billy je hudební génius a zde to jen potvrdil. Naprostý originál!"
Místo páté pak patří švédským rockerům Witchcraft, kteří si prošli zásadní personální obměnou, lídr Magnus Pelander na ni ale reagoval nejlepším možným způsobem. Natočil podle Michala Jakubíka svůj dosud nejambicióznější počin, který mu však vyšel dokonale. Šest hvězd i pro Nucleus.
