Pokaždé, když přijde řeč na exportní potenciál české hudby, zmiňuje se na předních místech požadavek originality. Má to logiku - proč vyvážet něco, čeho mají venku sami dost? Není ostatně náhodou, že jednou z tuzemských kapel, které si v poslední době vybudovaly celkem slušné renomé, jsou DVA. Ponecháme-li stranou jejich obdivuhodné pracovní nasazení, dá se úspěch Báry a Honzy Kratochvílových přičíst kombinaci dvou faktorů: na jedné straně osobitého výrazu a na straně druhé mezinárodně sdělného kódu, který můžeme nazvat třeba hravostí, v němž svá hudební poselství sdělují.
Podobnými atributy se vyznačuje i tvorba autorů našeho nejnovějšího podcastu - kapely Noisy Pots. Zatímco poetika DVOU pramení z prostředí alternativního divadla, Noisy Pots vycházejí doslova a do písmene z ulice. Předobrazem dnešní trojčlenné kapely je totiž dvojice Emil & Jakub, která si udělala jméno pouličním bubnováním na hrnce, kýble a další kuchyňsko-garážové vybavení. V roce 2013 to z ulic Brna dotáhla až k zahajovacímu koncertu festivalu Colours Of Ostrava a i v těžké konkurenci mimořádně kvalitního ročníku šlo o jedno z nejzajímavějších vystoupení.
Původní dvojici Emil Machain a Jakub Tengler tehdy doplnili další hudebníci v čele s klávesistou Michalem Šupákem. K lo-fi perkusím tak přibyly vzletné, místy až tranceové melodie, a elektronické základy posouvající někdejší DIY projekt do hájemství té nejsoučasnější taneční hudby. Stejný modus operandi si zachovává i trio Noisy Pots, které tvoří Machain a Tengler právě se Šupákem. Ten má za sebou mimochodem působení v kapele Charlie Straight a kromě toho je i oceňovaným klasickým pianistou - loni dokonce zvítězil v soutěži Pianista roku.
Přerod buskerů v regulérní kapelu dokončí Noisy Pots letos na jaře vydáním debutového alba Home Alone. Při té příležitosti jsme kluky požádali o příspěvek do naší podcastové série. Výsledkem je svěží padesátiminutový mix, pro který se hodí zastřešující označení indie elektronika. Podcast je zároveň pozvánkou na koncert, který kapela odehraje 24. března v brněnském klubu Metro. Plánuje se i křest desky Home Alone v Praze, termín a místo jsou ale v tuto chvíli ještě v jednání. Více se dozvíte na facebookovém profilu Noisy Pots a také v následujícím rozhovoru:
Kolik máte ve sbírce hrnců? A jsou mezi nimi i nějaké unikáty?
Emil: Hrnců je teď dohromady asi 70. Unikáty rozlišujeme spíše podle toho, jaký mají tón a zvuk, než podle toho, jaký mají původ, historii nebo třeba materiál. Máme hrnce koncertní, a pak záložní, které jsou schované u mě na půdě.
Hrajete ještě někdy jen tak pro radost na ulici nebo jste už busking pověsili na hřebík?
Michal: Hraní na ulici má tu výhodu, že od vás nikdo nic neočekává a můžete akorát příjemně překvapit. Je to výborná možnost, jak si obehrát nové písničky a zjistit, jak na ně lidi reagují. Ačkoliv se momentálně zaměřujeme na booking koncertů v klubech a na letních festivalech, na ulici si občas zahrajeme. Loni v létě jsme strávili několik dnů v Berlíně a naposledy jsme si zahráli na konci února na Staroměstském náměstí v Praze, kde jsme dělali takové menší promo a zvali kolemjdoucí na křest singlu v klubu La Loca. V létě plánujeme vyrazit na třítydenní „street tour“ po velkých městech v Německu, Dánsku a Švédsku.
Jak došlo k přerodu z dua Emil & Jakub na dnešní trio Noisy Pots?
Jakub: S Michalem jsem se poznal v roce 2003 na konzervatoři v Ostravě, kde jsme spolu často ve třídě jamovali a pokoušeli se hrát nějaký drum'n'bass či house. Hodně nás to bavilo. Potom jsme se rozešli každý do různých měst, ale já jsem tak nějak podvědomě počítal s tím, že jednou založíme projekt v podobném duchu.
O nějakých deset let později jsem měl s Emilem bicí duo. Po roce působení jsme si uvědomili, že „bicí show“, není jediným cílem cesty našeho projektu a že chceme tvořit hudbu dohromady s dalšími instrumentalisty. Proto jsme zkusili oslovit Michala. Původně byla spolupráce plánovaná jen pro příležitostné koncerty, ale během posledního roku a půl jsme se souhrou okolností i díky natáčení desky nějak více vrhli do práce a vytvořili společný repertoár už pod novým názvem Noisy Pots.
Vydání desky už je na spadnutí. Povězte nám o ní něco víc!
Michal: Album Home Alone si vydáváme sami na klasickém CD. Vybrané písničky dáme zdarma k dispozici online. Historie vzniku desky je docela netypická – když se začalo natáčet, kapela Noisy Pots ještě neexistovala a deska měla být původně prezentací dua Emil a Jakub. Během přibližně roku a půl práce na CD se však věci vyvinuly úplně jinak, vznikla nová kapela a já jsem do původních skladeb kluků přihrál synťáky, nazpíval vokály, případně něco přearanžoval.
Desku producentsky zastřešil Patrik Hlavenka, kytarista Lenky Dusilové, Toxique nebo Lake Malawi. Jako hosté v několika písních vystupují brněnský rapper původem z Tunisu Rido Arrow a zpěvačka Sára Milfajtová. Jednu skladbu na CD celou složil a nazpíval náš kamarád z konzervatoře Jevgenij Kuzmin.
Nakonec to nejdůležitější: představte nám váš podcast! Proč zní zrovna tak, jak zní?
Michal: Podcast je takovým průřezem žánrů, které poslední dobou v kapele posloucháme a čím se ve své tvorbě inspirujeme. Poslední dobou je to hlavně elektronická muzika, užíváme si zajímavé a originální zvuky, takže v podcastu najdete např. Moderat, Seekae nebo Baths... Méně elektroničtí jsou např. mí oblíbení Bombay Bicycle Club nebo Efterklang. Všichni tři máme docela hodně široký hudební background ve kterém má výraznou úlohu také jazz nebo vážná hudba, takže jako třešničku na závěr jsme zařadili skladbu trošku z jiného soudku.
Neon Indian - Polish Girl (Era Extraña, 2011)
Apparat - Hailin From The Edge (Walls, 2007)
Moderat - A New Error (Moderat, 2009)
Seekae - The Stars Below (The Worry, 2014)
Totally Enormous Extinct Dinosaurs - Garden (Trouble, 2012)
No Regular Play - Owe Me (Nicolas Jaar remix) (Owe Me Remixes, 2009)
Seekae - Further (The Worry, 2014)
What So Not - High You Are (Branchez remix) (High You Are Remixes, 2013)
Bombay Bicycle Club - Lights Out, Words Gone (A Different Kind Of Fix, 2011)
Baths - No Eyes (Obsidian, 2013)
Efterklang - The Ghost (Piramida, 2012)
Miles Davis - When Lights Are Low (BD Jazz: Miles Davis, 2006)
