Vladimír Václavek - Písně nepísně
Tracklist
- 01 Sen [4:05]
- 02 V některých duších [6:07]
- 03 Drakův let [7:23]
- 04 Blázen [3:30]
- 05 Odlet vlaštovek [5:32]
- 06 Ptačí herci [9:57]
- 07 Písnička [5:38]
- 08 Shi na nai [10:56]
- 09 Sedím si [4:37]
Průměr hodnocení
Jedenáct let po albu Jsem hlína, jsem strom, jsem stroj natočil Vladimír Václavek svůj další čistě sólový počin, na kterém se ovšem logicky odráží i tvorba projektů, které mezitím buď sám vedl (Rale, V.R.M.) nebo se na nich významně podílel (Bílé inferno, Čikori). A tak tu sice vládne podobně kontemplativní duch jako na debutu, ale posun je zřetelný. Repetitivními kytarovými kudrlinkami častěji prorůstají výraznější melodie a to nejen v až ebenovsky zpěvné Písničce (která má ovšem údajně africký původ). Václavkův zpěv je taky důraznější i když svůj komorní vyprávěcí styl si zachoval.
Účast dalších nástrojů není tak pestrá jako třeba v Rale, ale jejich vstupy poklidný tok hudby vhodně oživují: Dálným východem vonící viola v Drakově letu, akordeon v Ptačích hercích, elektrická kytara výborně gradující skladbu Shinanai. Díky tomu si album zachovává jednotnou náladu aniž by nudilo a i různé textařské prameny (F.G.Lorca, B.Reynek, A.Přidal, V.Václavek) se slévají v jeden existenciálně mystický proud a nepřekáží si. Vybočuje pouze záměrně infantilní hříčka Sedím si, která je ale šikovně umístěná na závěr, takže ani ta dojem soudržnosti nerozbíjí. Václavkovo alternativní písničkářství zůstává i nadále stranou hlavního proudu, masy nestrhne, první signální vůči němu zůstává chladná. Ale Písně nepísně úspěšně obhajují oprávněnost jeho existence svojí vyzrálostí, celistvostí a schopností vyladit naše... číst dále
řadové album
2003
70 %
další alba
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře