Red Hot Chili Peppers - By the Way
Tracklist
- 1 By the Way
- 2 Universally Speaking
- 3 This Is the Place
- 4 Dosed
- 5 Don't Forget Me
- 6 The Zephyr Song
- 7 Can't Stop
- 8 I Could Die for You
- 9 Midnight
- 10 Throw Away Your Television
- 11 Cabron
- 12 Tear
- 13 On Mercury
- 14 Minor Thing
- 15 Warm Tape
- 16 Venice Queen
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Kdo si zamiloval Californication, pravděpodobně propadnul i jejímu následníkovi jménem By the Way. Jestliže už minule divoký funky-rock vyklízel pozice před melodickými, chytře zaranžovanými rockovými písničkami, teď jdou RHCHP hlavně v propracovanosti vokálních harmonií ještě dál. Skoro si člověk říká, proč si na sebe ve studiu pletou takový bič, když to pak naživo občas zní jako když tahají kočku za ocas. Nicméně z desky se to poslouchá náramně.
Sem tam by se mohlo zdát, že je té slunečné Kalifornie až příliš, ale naštěstí kapela nezapomíná, co je to pestrost. Jak jsem předeslal, těch funkových vibrací není moc (By the Way, Can´t Stop, Throw Away Your Television), ale jsou na těch správných místech aby desku popostrčili dopředu, pak jsou tu songy stojící na nosných melodiích (Universally Speaking, The Zephyr Song) a různá zpestření ve formě psychedelických nálad v Don´t Forget Me, smyčci vygradovaného finále Midnight, mexikánsky roztančené Cabrol nebo Oh Mercury, kde si snad poprvé kapela zadává se ska. Jde samozřejmě opět o práci sehraného týmu, ale řekl bych, že tentokrát to byl hlavně John Frusciante, kdo se svojí vynalézavou kytarovou hrou nejčastěji rozdával karty. Kdyby se to celé trochu pokrátilo (ne moc, tak dva, tři kousky ven), mohlo to být na jedničku s hvězdičkou.
další recenze autora najdete na jeho webu music-koment.webgarden.cz
řadové album
2002
90 %
další alba
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
04.03.2021 - 10:10 | Acid3P
RHCHP na ceste k melodickým skladbám, alebo 70´s psychedéliu strieda 60´s hippie zvuk. By The Way je doteraz zvukovo najprepracovanejší, najpesničkovejší a aj najpopovejší album od RHCHP. Aj napriek tomu, že ho otvára pomerne neortodoxná dynamická titulná skladba. Netreba zabúdať, že By The Way bol svojimi rozmermi až ultimátny hit. Hrali ho proste vždy a všade. Zvyšok albumu je však nezvyklo zameraný na dokonalý súzvuk vokálov a nad všetkým dominuje Fruscianteho gitarová ekvilibristika. Hit strieda hit a doteraz ide o najprístupnejší album v doterajšej diskografií. To ale neuberá od obrovskej kvality nahrávky.
29.10.2020 - 9:01 | Meca76
Namiesto typického funky nabitého cestovného lístka, na ktorý si fanúšikovia zvykli, sa album viac opieral o melódiu a harmóniu. V tom čase sa Frusciante dostával viac do zvukov 60. rokov skupiny Beatles a Beach Boys, a získaval si záujem aj o doo-wopové skupiny tej doby. A zatiaľ čo on tiež čerpal z niektorých svojich punkových vplyvov, považoval producent Rick Rubin zvuk melodických stôp za originálnejší a začal sa kapele venovať tomuto materiálu.
Na album Californication to hudobne ale ani zďaleka nemá, a nevytrhlo ho to z toho ani geniálny titulný hit.
14.01.2012 - 14:17 | V.Silver
Lidé, kterým se toto líbí
Acid3PProč mám rád zrovna "By The Way"? Asi ze zvyku. Provázelo mě koncem mojí puberty, mám s ním spojená nejpohodovější léta svého života, žádné velké starosti, jenom spousta muziky, volna a sexu... A přesně k tomu toto album pasuje :)