Dagoba - Poseidon

Dagoba už pár let v metalové scéně odvádí skvělou práci a fanoušky si získává po tisících. Nic na tom nemění fakt, že Francie není zrovna hlavní zemí, která by produkovala tisíce metalových hudebníků, byť Gojira nebo Guillaume Bideau z Mnemic rozhodně nejsou neznámá jména. Dagoba ještě před vydáním nového alba pustila do hitparád videoklip na song "Black Smokers (752° Farenheit)", který však nasadil laťku hodně vysoko. Až by se dalo říct, že se jedná o ten nejlepší song z tvorby Francouzů. Trochu s nedůvěrou a známou taktikou vydavatelství dávat jako singl tu nejlepší skladbu jsem na albu nečekal nějaký další, podobně epesní počin. Mýlil jsem se. Deska je chytlavá, plná metalovému uchu lahodících hitů a přitom neztrácí zažitý dagobovský háv.

Dagoba je pověstná, že čím dál tím lepší frontman Shawter se s mikrofonem nemusí účastnit úplně všeho, co nám deska nabízí. Skvělé poseidonovsky temné instrumentální vyhrávky prokládají album přesně na místech, kde si z řádění ve vašem pokoji potřebujete odpočinout. Ono řádění má na svědomí hlavně bubeník Franky, jehož kopáky během songů nikdy nespí, jedou prakticky bez přestání. Známou historkou je, že veškerá bicí na minulé album "Face The Colossus" nahrál během jediného nahrávacího dne. Zatímco ostatní potřebují týdny ve studiu (ponechme stranou, jak a komu se nakonec výsledek líbil), ne tak bubeník Dagoby, jenž je budoucí hvězdou metalu. I on dotváří skvělými výkony rozbouřenou atmosféru pro loď Poseidon.

Trochu více používány oproti posledním deskách se zdají být všemocné samply či jiné ve studiu vytvořené zvuky. Zatímco předtím je Dagoba používala spíše doplňkově, nyní už jsou plnou součástí její tvorby. Skladby tak dostávají moderní, neokoukaný nádech a je dobře, že i Dagoba zareagovala na současný trend. V případě, že i nadále bude kapela podobně pozitivně nakopnutá a nebude se bát zaexperimentovat, budou i její další počiny velmi dobře oceňovány.