Neil Young - Weld
Tracklist
- Disc One
- "Hey Hey, My My (Into the Black)" - 5:42
- "Crime in the City" - 6:32
- "Blowin' in the Wind" (Bob Dylan) - 6:49
- "Welfare Mothers" - 7:04
- "Love to Burn" - 10:01
- "Cinnamon Girl" - 4:45
- "Mansion on the Hill" - 6:14
- "F*!#in' Up" - 7:09 [4]
- Disc Two
- "Cortez the Killer" - 9:46
- "Powderfinger" - 5:58
- "Love and Only Love" - 9:17
- "Rockin' in the Free World" - 9:22
- "Like a Hurricane" - 14:00
- "Farmer John" (Don Harris, Dewey Terry)- 5:00
- "Tonight's the Night" - 8:45
- "Roll Another Number (For the Road)" - 5:19
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
řadové album
1991
další alba
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
08.06.2013 - 15:53 | Rey
Chce-li někdo slyšet, jak to vypadalo v neděli 2/6/2013 v berlínským Waldbühne, nechť si střelí do žíly aspoň tuhle dvojitou placku. Jo, paráda, téměř na den po 11 letech jsme se my - všichni kámoši co spolu mluvíme a vzýváme Nýla s i bez Šílený Herky - vrátili do Waldbühne v berlínským Olympijským parku a nebudu vás napínat, říkám rovnou - byla to extáze, i když stačilo málo, a neviděli jsme nic.
Tak jak to tedy všechno bylo:
- nákup lístků i pro mladýho Lukiho - byla to podle mě jedna z posledních možností tuhle bandu posunovačů z nákladního seřaďovacího nádraží Žižkov vidět. Jenže Luki se jel procházet po obchůdkách s raritníma hudebninama typu "kompletní set NIKDY nevydanejch japonskejch singlů Mothers Of Invention" někde na londýnským Nothing Hillu a já tedy musel sehnat náhradníka.
- náhradníkem č.1 byl kámoš s výběrovým jménem Miloš, natěšenej na Nýla a Splašenou herku jak Vilík na včelku Máju, jenže jak někde zvednul větší soudek medu, chytly ho záda a zas byl jeden lístek volnej.
- tak jo, Dude sehnal náhradníka č.2 - kámoše Ondru, ale zase ztratil řidičák, takže prej že pojede do Reichu bez něj, a když nás Angelina rychlá rota chytne, budeme tvrdit, že jsme sice aus Böhmen, ale že ty kluky německý máme rádi, což tedy vopravdu máme, vo tom tedy žádná. Nakonec řidičák na Magoši v Jungmannce z nějaký baby vymámil, ještě že máme ty svý ženský - bez nich by to prostě nešlo.
- Odjezd jsme kvůli tomu, jak "mraky těhotný deštěm" porodily v pátek ráno Godzillu co si nejen v našem kotlíku dělal co chtěla, odložili na nedělní čas poobědní. Obětovali jsme tedy pivo na Kreuzbergu a kaiserschmarn a schweinehachsen v tej vynikající bavorskej pivnici dva bloky doleva z Unter Den Linden - a to tedy byla oběť velká, to musíte uznat.
- v pozdějším nedělním dopoledni jsem podléhal mírný skepsi a říkal si, že snad ani nepojedeme - Godzilla řádila jak zjednaná - chcalo a chcalo, rybník za oknem byl po vroubek, na zahradě prosakovala do půli lejtek spodní voda z rybníka, ale rajčata zatim žijou, takže dobrý
- nakonec jsem si tedy uříznul v dílně kus polystyrenu pod zadek, vzal těžkotonážní pláštěnku a gumovky barvy wehrmachtu a vyrazili jsme s kardiologem ve 13.oohod z Kyjí na Prosek, kde mělo dojít k dělbě osádek, zadání souřadnic, kontrole trik, obuvi, pláštěnek, stavu Urquellů v autech, atd. takový ty chlapský wjecy.
- před odjezdem z Proseka - od Georgeova baráku - při přesedání z kardiologova auta do Dudeova auta Dude a Milošův náhradník č.1 a Lukiho náhradník č.2 Ondra zjistili, že jedou na koncert pod širým nebem, ale rozhodli, že to Angela prostě zařídí a chcát v Berlíně jednoduše nebude
- cesta tam na velkou piču, vypadalo to, že se proti bigbítu postavila nejen Godzilla, ale snad i samo nebe a peklo dohromady.
- před Berlínem nás pobavil na mostě přes dálnici nápis "Blau und weisse - westberliner scheisse", fanoušci Herthy to asi holt maj těžký. Osádky našich PKW však zcela fandí Bayernu, a to už od dob Kaisera Franze, takže pozor!
- v Berlíně spadlo jen pár kapek, do Waldbühne se draly davy lidí v zimním oblečení a prostředcích improvizované protichemické obrany jednotlivce ze starejch zásob Wehrmachtu, jen Dude a Odra v týšertkách, džískách a sandálech. Angela ale opravdu zmáčkla v Reichstagu tlačítko a chcát přestalo. Zázrak. Godzilla řádí poněkud jihovýchodněji.
- v 19.17 hodně závidím kardiologovi jeho nový triko s Nýlem. Dude měl sice navigaci, ale stejně nestih´ včas vodbočit a tak jsme jeli po Reichstrasse dál směrem na Magdeburg. Kardiolog s Georgem vodbočili včas, tak prostě to triko stihli ještě před koncertem. Takže nastalo velký Boratí dilema, a/ mám se zvednout a jít pro triko a riskovat, že nestihnu začátek, nebo b/ doufat, že Německo nadále zůstává zemí plnou civilizovanejch kulturních lidí a že trik s Nýlem bude dost i po koncertě a bez tlačenice? (b/ je správně, Němci nezklamali - ale to až za chvíli.)
- v 19.30 pünktlich začala hrát předkapela - Los Lobos - mexikánskej bluesrock - hrajou s každým, třeba i se starým vopelichaným Bobem. Neurazili, ale nevím jestli si na ně za pár let vzpomenu. Čárku si ale do svýho modlicího seznamu stejně dělám. Prostě jsem je viděl, ať tedy pozdravujou Boba, jsou docela fajn. (Před 11 lety dělali předkapelu Black Crowes, vod těch dob jsem jejich velkej fanoušek, u nás možná jedinej a Dude se mi kvůli tomu furt směje.)
- ve 20.oo naběhl Nýl se Splašenou Herkou, nebe se dokonce protrhalo a na chvíli se objevily na Waldbühne i červánky. (Jak to ta Angela dělá?). Nýl řádil, Splašená herka cválala a ržála, celek zněl jako když na nádraží šíbujou nákladní vagóny, dostali jsme prostě všechno co jsme si přáli. Všechno jiný by bylo vlastně špatně.
- akustickou Heart of Gold jsem prostál u pisoáru na velkokapacitním říšským sociálním zařízení Block A - šlo to jak na běžícím pásu tam i zpátky - holt Berlin - ale tenhle song jsem prostě nedal stejně jako Keithův majstrštyk You Got The Silver u velkokapacitního jalovce poblíž pavilonu B na brněnským výstavišti. Dodnes si to vyčítám a Dude se mi jako vždy směje. Ještě že tentokrát na ty německý velkokapacitní pisoáry musel taky, ale furt vede 1:0. Příště to vyrovnám aspoň na tu remízu.
- ve 22.10 konec, kardiolog standardně naštvanej, tak ještě klasickej bratwurst a hlavně tu Týšertku s Nýlem, pak zácpa mezi Jesse Owen a Reichstrasse, dálnice suchá až do Drážďan, přes Krušný hory peklo s Godzillou v hodině mezi psem a vlkem, příjezd do Prahy ve 2.45.
- ráno chcanec, Godzilla ještě nepřestala řádit, chmurný zprávy, všude spousta vody, na sobě ale triko s Nýlem a Splašenou herkou, takže vysmátej do rachoty velkokapacitním XBéčkem, jedu v kanclu v Karlínským Central parku v rohu už 4. cdčko Nýla a Splašený Herky, myslím na 1. náhradníka Miloše ve Zbraslavi, držím palce, mějte se fajn. Snad to i tady Karlín zvládne líp než před 11 lety.
PS: zřejmě pod vlivem Nýla a jeho vynikajících Pamětí starýho hipíka, který jsem navzdory Godzille sestřelil hned v pondělí, jsem vymyslel podle mýho dost geniální protipovodňový vopatření - vygumuju z mapy Berounku, snad to pomůže, když už tedy nemám ten Angelin knoflík. Včera jsem jí viděl ve zprávách. Zmáčkla knoflík, v silnici se otevřela díla třicet na třicet a voda začala mizet v Drážďanským podzemí. Jak říkám, Němci jsou úžasně kulturní národ.