Minimálně od alba "Ťažký kov", tedy nějakých osm let, se lze na Čad naprosto spolehnout. Jejich agresivní přístup k věci s texty v rodném jazyce je sice možná lehce uzavírá do československé kotliny, tady ale jasně vládnou.
I na novince jsou "frustrovaní, dojebaní a nasraní", abychom parafrázovali výstižný název jedné ze stěžejních skladeb předchozího počinu "Bastard". Tam byla nosným tématem rebelie, vzepření se ubíjejícímu mainstreamu. Do krvavě rudé oděné album "Zabi ma" se naproti tomu sytí frustrací ze života, z okolního světa a tupého davu kolem a (jak jinak) reakcí na ni, neboť postavit se na odpor všeobecné tuposti je jediným způsobem, jak přežít. "Smrdia tu elity / Smrdia aj úradníci / Najviac smrdia udavači / Jak záchody na stanici / Aj l'udia v kanceláriách / Smrdia aj politici / Muži, ženy, deti, starci / Štetky aj úžerníci," sípe frontman Pišta Vandal ve všeobjímající nadsázce nosného songu "L'udia smrdia", který razantně ukončuje veršem: "Že najviac zo všetkých / Samozrejme smrdím ja!" Skutečně emblematický kus, koncentrovaně shrnující náladu a směřování aktuální nahrávky.
Deska je i ve svém přímočarém, hudebně i textově stranou neuhýbajícím přístupu, který nejde pro ostřejší výraz daleko, velice niternou výpovědí o frustraci a z ní pramenící depresi z momentálního stavu společnosti. Ten optikou Čad připomíná totalitu, kde vládne mlčící většina, jež nemilosrdně potírá každého, kdo je, ať už jakkoliv,... číst dále
Minimálně od alba "Ťažký kov", tedy nějakých osm let, se lze na Čad naprosto spolehnout. Jejich agresivní přístup k věci s texty v rodném jazyce je sice možná lehce uzavírá do československé kotliny, tady ale jasně vládnou.
I na novince jsou "frustrovaní, dojebaní a nasraní", abychom parafrázovali výstižný název jedné ze stěžejních skladeb předchozího počinu "Bastard". Tam byla nosným tématem rebelie, vzepření se ubíjejícímu mainstreamu. Do krvavě rudé oděné album "Zabi ma" se naproti tomu sytí frustrací ze života, z okolního světa a tupého davu kolem a (jak jinak) reakcí na ni, neboť postavit se na odpor všeobecné tuposti je jediným způsobem, jak přežít. "Smrdia tu elity / Smrdia aj úradníci / Najviac smrdia udavači / Jak záchody na stanici / Aj l'udia v kanceláriách / Smrdia aj politici / Muži, ženy, deti, starci / Štetky aj úžerníci," sípe frontman Pišta Vandal ve všeobjímající nadsázce nosného songu "L'udia smrdia", který razantně ukončuje veršem: "Že najviac zo všetkých / Samozrejme smrdím ja!" Skutečně emblematický kus, koncentrovaně shrnující náladu a směřování aktuální nahrávky.
Deska je i ve svém přímočarém, hudebně i textově stranou neuhýbajícím přístupu, který nejde pro ostřejší výraz daleko, velice niternou výpovědí o frustraci a z ní pramenící depresi z momentálního stavu společnosti. Ten optikou Čad připomíná totalitu, kde vládne mlčící většina, jež nemilosrdně potírá každého, kdo je, ať už jakkoliv, jiný. Hudba tuto myšlenku vleče kupředu v adekvátně agresivním duchu, který nenechává příliš času na oddych a nijak zvlášť si nehraje na melodie. Výraz je zde klíčový - a tomu na vrub padla i místy lehce horší srozumitelnost doslova chrlených textů.
A z toho zde pramení onen rebelský osten. Tak dlouho je jinakost tlačena do kouta, až nahromaděný hněv vybublá a přejde v otevřený boj. Často osamocený, ale s příslibem toho, že přijdou další. Společenská kritika je ve tvorbě Čad přítomná odjakživa, na "Zabi ma" se však ze spodního, byť výrazně šumícího proudu stal hlavní motiv. Výpověď je to nekompromisní, těžká, ba krutá a bolavá.
Nadhled a černočerný humor si Čad uchovávají i nadále, jen nemají moc příležitostí více se vynořit zpoza hluboké vrstvy lidského bahna. Ještě že se na album vešla spolupráce se souputníky z Catastrofy, klipem již dobře prověřené "Zbojnické móresy". Ty naopak humorem, byť ostrým a kousavým, přímo překypují. K temnému celku se tento song přimyká coby jakýsi neoznačený bonus. Není nutný, výpověď lehce rozmělňuje, na druhou stranu díky za něj. Svou chytlavostí vytahuje posluchače z té přemíry marasmu náramně.
Komentáře