"Do To The Beast" a "In Spades" byla formace opět na koni, jako by žádná pauza ani nebyla. Zpět byla sláva jak v devadesátých letech. Jenže nedlouho po vydání druhé zmíněné kolekce došlo k událostem, které kapelou pořádně otřásly. Úmrtí Davea Rossera sestavě sebralo momentum a následné turné postrádalo tu původní jiskru. Ihned po něm se Greg Dulli vrhl do jiných aktivit a The Afghan Whigs šli zase na čas k ledu.
Zpěvák se v následujících letech více a více věnoval svým barům v New Orleans a LA, a když už došlo na muziku, šlo čistě o jeho sólovou aktivitu. V roce 2020 ji také přetavil v debutové sólové album "Random Desire", nabízející i na Dulliho dost emotivně bolestné pasáže. Jenže pak přišel další útlum - s covidem nebylo možné ani podnikat, ani koncertovat. Přesto všechno se Afghan Whigs postavili na nohy a na dálku napříč celým kontinentem tvořili další materiál.
Název novinky vzešel od dalšího velkého frontmanova kamaráda. Stojí za ním Mark Lanegan, se kterým spolu roky drželi další projekt The Gutter Twins. A právě v únoru zesnulý hudebník je jedním z hostů, - objevuje se hned ve dvou skladbách.
Úvod je velice intenzivní, obstarává ho úderná pecka "I’ll Make You See God". Tu si budou pamatovat všichni návštěvníci pražského koncertu, který taktéž otevírala. V ní se výrazně potkává tradiční zvuk The Afghan Whigs s vlivy stoner rocku (komu by se v určitých pasážích nevybavily začátky Queens Of The Stone Age?).
To... číst dále
"Do To The Beast" a "In Spades" byla formace opět na koni, jako by žádná pauza ani nebyla. Zpět byla sláva jak v devadesátých letech. Jenže nedlouho po vydání druhé zmíněné kolekce došlo k událostem, které kapelou pořádně otřásly. Úmrtí Davea Rossera sestavě sebralo momentum a následné turné postrádalo tu původní jiskru. Ihned po něm se Greg Dulli vrhl do jiných aktivit a The Afghan Whigs šli zase na čas k ledu.
Zpěvák se v následujících letech více a více věnoval svým barům v New Orleans a LA, a když už došlo na muziku, šlo čistě o jeho sólovou aktivitu. V roce 2020 ji také přetavil v debutové sólové album "Random Desire", nabízející i na Dulliho dost emotivně bolestné pasáže. Jenže pak přišel další útlum - s covidem nebylo možné ani podnikat, ani koncertovat. Přesto všechno se Afghan Whigs postavili na nohy a na dálku napříč celým kontinentem tvořili další materiál.
Název novinky vzešel od dalšího velkého frontmanova kamaráda. Stojí za ním Mark Lanegan, se kterým spolu roky drželi další projekt The Gutter Twins. A právě v únoru zesnulý hudebník je jedním z hostů, - objevuje se hned ve dvou skladbách.
Úvod je velice intenzivní, obstarává ho úderná pecka "I’ll Make You See God". Tu si budou pamatovat všichni návštěvníci pražského koncertu, který taktéž otevírala. V ní se výrazně potkává tradiční zvuk The Afghan Whigs s vlivy stoner rocku (komu by se v určitých pasážích nevybavily začátky Queens Of The Stone Age?).
To oba dosavadní singly jsou z druhé škály skladeb, kterou nám "How Do You Burn?" servíruje. "The Getaway" vsází na jemnou notu a v plné kráse nechává vyniknout Dulliho charisma i díky soulovým pasážím, kterými je tahle skupina proslulá, "A Line Of Shots" je zase překvapivě povznášející, textu o ztracených duších navzdory.
Nejsilnější místa jsou však jinde. Nakažlivě děsivá "Jyja" s pulsující basovou linkou, vířivými synťáky a filmově hororovým pianem vytváří až zlověstnou atmosféru. A o to gotičtější vibrace skladbě dodává Laneganův doprovodný vokál v refrénu. Skvělá je také spolupráce "Domino And Jimmy" s Marcy Mays, která se s kapelou spojila po dlouhých devětadvaceti letech od alba "Gentlemen". V této krásné baladě si oba protagonisté vyměňují své pohledy na rozpadlý vztah.
Mark Lanegan se následně objevuje ještě v refrénu gospelem nasáklé "Take Me There". Potěší také elektronikou osvěžená "Concealer", která začíná krásně za zvuků akustické kytary a postupně graduje, stejně jako závěrečná skladba "In Flames", ve které frontman prokazuje svoji všestrannost.
"How Do You Burn?" opět rozpoutává otázky smrti a ztrát. Čím větší je však utrpení Grega Dulliho v osobním životě, tím silnější a emotivnější je následná hudební zpověď. Temná kolekce deseti skladeb se na rozdíl od těch předchozích drží převážně v klidnějších vodách. Není to však na škodu. The Afghan Whigs tím ukazují, že jejich možnosti jsou mnohem dál než jen u generického rocku.]]>
21.09.2022 - 8:13 | Meca76
Umelecké, presvedčivé, nervózne a odzrkadľujúce niektoré z najzákladnejších prvkov rockovej hudby, Dulli stavia tieto kompozície spôsobom, ktorý človeka vezme na zvukovú, atmosférickú cestu, a opäť je to výlet, ktorý si nechcete nechať ujsť.