Když si přečtete naši komentovanou diskografii, mělo by vám být jasné, že Rise Against odjakživa patřili mezi kapely, které není radno podceňovat. Už ve svých punkových a hardcorových začátcích byli díky silnému sociálnímu uvědomění a (na poměry žánru) chytlavě líbivým melodiím považováni za velké naděje nejen chicagského punk-rocku.
Až s příchodem kytaristy Zacha Blaira v roce 2008, který formaci na albu "Appeal To Reason" nasměroval od tvrdých začátků k melodičtějšímu pojetí rockové hudby se ale (podobně jako třeba u Biffy Clyro) komerční potenciál naplno projevil a z Rise Against se stala velká kapela. Status kvarteta, kterému budou patřit stadiony, pak potvrdilo jak společné turné s Foo Fighters, tak následující řadovka "Endgame".
Ortodoxní punkáči sice vřískali, že "tuhle komerčárnu už podporovat nebudou a ať radši zahrajou 'Give It All'", jenže ač se skupina stávala populárnější a její písně muzikantsky vytříbenější, ze svých vyhraněných názorů na politiku, homofobii, drogy a stále častěji i válku neustoupila.
Patrné je to i na předchozí počin překonávající novince "The Black Market", jejíž jádro opět tvoří sociální, osobní, motivační a různě angažované texty, které v dnešní rockové hudbě pohříchu scházejí a stojí za to si je přeložit. Zvláště jediná balada sedmé řadovky, skladba "People Live Here", je díky svému textu velmi působivá a doslova vás přenese na rozbombardované bojiště plné hořících... číst dále
Když si přečtete naši komentovanou diskografii, mělo by vám být jasné, že Rise Against odjakživa patřili mezi kapely, které není radno podceňovat. Už ve svých punkových a hardcorových začátcích byli díky silnému sociálnímu uvědomění a (na poměry žánru) chytlavě líbivým melodiím považováni za velké naděje nejen chicagského punk-rocku.
Až s příchodem kytaristy Zacha Blaira v roce 2008, který formaci na albu "Appeal To Reason" nasměroval od tvrdých začátků k melodičtějšímu pojetí rockové hudby se ale (podobně jako třeba u Biffy Clyro) komerční potenciál naplno projevil a z Rise Against se stala velká kapela. Status kvarteta, kterému budou patřit stadiony, pak potvrdilo jak společné turné s Foo Fighters, tak následující řadovka "Endgame".
Ortodoxní punkáči sice vřískali, že "tuhle komerčárnu už podporovat nebudou a ať radši zahrajou 'Give It All'", jenže ač se skupina stávala populárnější a její písně muzikantsky vytříbenější, ze svých vyhraněných názorů na politiku, homofobii, drogy a stále častěji i válku neustoupila.
Patrné je to i na předchozí počin překonávající novince "The Black Market", jejíž jádro opět tvoří sociální, osobní, motivační a různě angažované texty, které v dnešní rockové hudbě pohříchu scházejí a stojí za to si je přeložit. Zvláště jediná balada sedmé řadovky, skladba "People Live Here", je díky svému textu velmi působivá a doslova vás přenese na rozbombardované bojiště plné hořících domů a zraněných, utrápených civilistů.
"Černý trh" ale není jen o naléhavých sděleních. Ještě silněji než slova totiž působí muzikantské vyhrávky, mezi kterými hrají prim výrazné kytarové linky, dynamické zvraty, punkově zběsilé bicí a agresivní, ale také velmi melodický vokál principála Tima McIlratha. A neplatí to jen pro velmi povedený první singl "I Don't Want To Be Here Anymore", ale pro celou studiovku, která je bez výjimky fantastická.
Potenciálních hitů na první dobrou nabízí bezpočet: od "Tragedy + Time" se zasekávanou melodií, která bude perfektně fungovat na koncertech, přes výborně vystavěnou titulní píseň s pomalým nájezdem, ale o to silnějším, až stadionovým refrénem, až třeba po výbušně divokou "The Eco-Terrorist In Me", při které už budete mít před očima mžitky i bláznivě pogujícící Němce z Rock am Ringu.
Rise Against se ve studiu opravdu nešetřili, a ač se fajnšmekrům může oprávněně zdát, že scéně vlastně nepřinášejí mnoho nového, svou "neoriginalitu" vyvažují kvalitativně vyrovnanou nahrávkou plnou skvěle napsaných i nahraných písniček, které nemají slabá místa a fungují jak samostatně, tak jako jeden soudržný, energií a emocemi natlakovaný celek. Nejen punk-rocková, ale vlastně i celá rocková scéna tak v "The Black Market" získává album, které se ve výročních anketách stoprocentně zařadí k nejlepším deskám roku 2014.
Komentáře