Formace, kterou dnes nazýváme Fleetwood Mac, má pramálo společného s původním uskupením z konce šedesátých let. Vlastně dodnes zůstala beze změny pouze rytmická sekce, kterou už od vydání debutového alba tvoří bubeník Mick Fleetwood a basák John McVie. Kapelu dal původně dohromady kytarista Peter Green, pod jehož vedením vznikla tři řadová alba, přičemž to třetí "Then Play On" nyní můžete pořídit nově v remasterované podobě. Zatímco raná tvorba Fleetwood Mac byla téměř striktně bluesová, poslední nahrávka s Peterem Greenem byla žánrově pestřejší a mnohem více experimentálnější. V rámci více než čtyřicetileté kariéry jde dodnes o nejprogresivnější nahrávku vůbec a mnohými považována za to nejlepší z Greenova období.
Dnes můžeme pouze spekulovat, jak by vypadala kariéra Fleetwood Mac, kdyby Greena nesužovaly těžké psychické problémy, jež zapříčinily jeho odchod z kapely, ale s "Then Play On" se pánové mohli směle rovnat The Cream nebo Led Zeppelin. Ne náhodou je chtěli The Beatles upsat pro své hudební vydavatelství Apple, neboť společně se jmenovanými kapelami tehdy platili za blues-rockovou špičku. Velký podíl na tom měl nový kytarista Danny Kirwan, který svůj obrovský talent poprvé předvedl na singlu "Albatross". Kirwan měl sloužit jako náhrada kytaristy Jeremyho Spencera a fungovat jako Greenův štít - Greenovi dělalo problém být v centru pozornosti, nechtěl, aby vše stálo jenom na něm, a potřeboval vedle sebe druhou osobnost. To byla... číst dále
Formace, kterou dnes nazýváme Fleetwood Mac, má pramálo společného s původním uskupením z konce šedesátých let. Vlastně dodnes zůstala beze změny pouze rytmická sekce, kterou už od vydání debutového alba tvoří bubeník Mick Fleetwood a basák John McVie. Kapelu dal původně dohromady kytarista Peter Green, pod jehož vedením vznikla tři řadová alba, přičemž to třetí "Then Play On" nyní můžete pořídit nově v remasterované podobě. Zatímco raná tvorba Fleetwood Mac byla téměř striktně bluesová, poslední nahrávka s Peterem Greenem byla žánrově pestřejší a mnohem více experimentálnější. V rámci více než čtyřicetileté kariéry jde dodnes o nejprogresivnější nahrávku vůbec a mnohými považována za to nejlepší z Greenova období.
Dnes můžeme pouze spekulovat, jak by vypadala kariéra Fleetwood Mac, kdyby Greena nesužovaly těžké psychické problémy, jež zapříčinily jeho odchod z kapely, ale s "Then Play On" se pánové mohli směle rovnat The Cream nebo Led Zeppelin. Ne náhodou je chtěli The Beatles upsat pro své hudební vydavatelství Apple, neboť společně se jmenovanými kapelami tehdy platili za blues-rockovou špičku. Velký podíl na tom měl nový kytarista Danny Kirwan, který svůj obrovský talent poprvé předvedl na singlu "Albatross". Kirwan měl sloužit jako náhrada kytaristy Jeremyho Spencera a fungovat jako Greenův štít - Greenovi dělalo problém být v centru pozornosti, nechtěl, aby vše stálo jenom na něm, a potřeboval vedle sebe druhou osobnost. To byla úloha, která Spencerovi neseděla, a Kirwan byl více než vyhovující (Spencer zůstal i nadále členem - pouze nebyl přizván k natáčení).
Kirwanova přítomnost je znát již od úvodní skladby "Coming Your Way", v níž zpívá hlavní vokál a skvěle se v kytarové hře doplňuje s Greenem (kdyby ty dva osud nerozdělil, mohli klidně tvořit jednu z nejlepších kytarových dvojic v rockové historii). Píseň slouží jako vynikající otvírák a se svým uvolněným, bezstarostným stylem dokonale nastavuje tón celého alba. K nejvýraznějším kompozicím patří bezesporu Greenovy písně "Closing My Eyes" a "Rattlesnake Shake". První jmenovaná je s jemnou, melancholickou kytarou, truchlivým textem a emocionálním vokálem jednou z nejdojemnějších písní, co kdy kytarista napsal, zatímco v případě druhé zmíněné se objevuje humor - emoce málokdy spojovaná se ztrápeným hudebníkem. Z Kirwanových písní pravděpodobně nejvíce září křehká "When You Say" a instrumentální předváděčka "My Dream", ale na nahrávce jako takové nenajdete jediný moment, který by vás alespoň trochu nenechal přemítat, co by bylo, kdyby se tahle sestava krátce po vydání "Then Play On" nerozpadla.
"Then Play On" je připomínkou toho, jak všudypřítomný, silný a originální byl Greenův vliv nejen na tehdejší Fleetwood Mac, ale také na celou britskou blues-rockovou scénu. I po těch pětačtyřiceti letech, které letos uplynou od jeho vydání, jej můžeme označit jako jejich magnum opus.
Nové remasterované vydání je tak povinností pro každého fanouška blues-rocku. Nabízcí vylepšený zvuk oproti vydání z roku 1988 (ale jak je známo - tehdejší předělávky alb z vinylů na CD nosiče byly všeobecné mizerné) a bonusové skladby v podobě obou tehdejších singlů "Oh Well" a "The Green Manalishi (With The Two Pronged Crown)" a b-strany "World In Harmony". Myslím, že nastal čas tenhle blues-rockový klenot znovu objevit!
60.00%
62.00%
Komentáře