Čirá radost. To je pocit, který si z poslechu šestého alba rockové skupiny 3 Doors Down odnesete. Nebylo o nich slyšet dlouho. Dávné ikony prcičkovské generace, která vzdychala u outsiderské hymny "Be Like That" nebo se poprvé líbala za tónů nepřekonatelné balady "Here Without You", jsou dávno pryč, přece jen už je to těžko uvěřitelných šestnáct let, co jejich debut "The Better Life" a studiová dvojka "Away From The Sun" bouraly hitparády.
Formace kolem zpěváka Brada Arnolda v mezičase pochopitelně vydávala další alba, a přestože jejich kvalita byla i nadále nadprůměrná, stárnutí publika a proměny jeho hudebního vkusu zapříčinily, že si 3 Doors Down na popularitu z počátku tisíciletí už znovu nesáhli a pro mnohé posluchače trochu nespravedlivě zůstali kapelou jednoho hitu. Překonat "Here Without You" se přitom formace snažila na každé další desce a písně jako "Landing In London", "Let Me Be Myself" nebo "Heaven" patří dodnes k tomu nejlepšímu, co rockem, popem, post-grungem a hard rockem prsící se uskupení za dobu své existence vydalo.
Únava materiálu a zdánlivé vyčerpání dokola opakované skladatelské formule se nejsilněji projevilo na albech "3 Doors Down" (2008) a "Time Of My Life" (2011), po nichž si rockeři z města Escatawpa ve státě Mississippi dopřáli pětiletou pauzu protnutou pouze bestofkou s trojicí novinek. A přestože lidí, kteří na ně už mezitím dávno zapomněli, bude díky přestávce ještě více, novinka "Us In The Night" je vrací opět... číst dále
Čirá radost. To je pocit, který si z poslechu šestého alba rockové skupiny 3 Doors Down odnesete. Nebylo o nich slyšet dlouho. Dávné ikony prcičkovské generace, která vzdychala u outsiderské hymny "Be Like That" nebo se poprvé líbala za tónů nepřekonatelné balady "Here Without You", jsou dávno pryč, přece jen už je to těžko uvěřitelných šestnáct let, co jejich debut "The Better Life" a studiová dvojka "Away From The Sun" bouraly hitparády.
Formace kolem zpěváka Brada Arnolda v mezičase pochopitelně vydávala další alba, a přestože jejich kvalita byla i nadále nadprůměrná, stárnutí publika a proměny jeho hudebního vkusu zapříčinily, že si 3 Doors Down na popularitu z počátku tisíciletí už znovu nesáhli a pro mnohé posluchače trochu nespravedlivě zůstali kapelou jednoho hitu. Překonat "Here Without You" se přitom formace snažila na každé další desce a písně jako "Landing In London", "Let Me Be Myself" nebo "Heaven" patří dodnes k tomu nejlepšímu, co rockem, popem, post-grungem a hard rockem prsící se uskupení za dobu své existence vydalo.
Únava materiálu a zdánlivé vyčerpání dokola opakované skladatelské formule se nejsilněji projevilo na albech "3 Doors Down" (2008) a "Time Of My Life" (2011), po nichž si rockeři z města Escatawpa ve státě Mississippi dopřáli pětiletou pauzu protnutou pouze bestofkou s trojicí novinek. A přestože lidí, kteří na ně už mezitím dávno zapomněli, bude díky přestávce ještě více, novinka "Us In The Night" je vrací opět do hry.
Už u odpíchnutého otvíráku "The Broken" poznáte tu léta střádanou energii, která tolik chyběla předchozím dvěma studiovkám, a úderný refrén usazující se v hlavě vás ubezpečí v tom, že kapela je zpět v plné síle. "Tohle je pro všechny zlomené, aby se postavili a vzali si svůj zpět zpátky," zpívá Arnold a vy víte, že to nezpívá jen pro druhé, ale i pro sebe. V o nic horším singlu "In The Dark" vás stejně jako u předchůdce překvapí špetka elektroniky, s níž skupina snad nikdy nepracovala a zde jí je tak akorát, aby pilot patřičně provzdušnila. Už tak zrychlený tep podpoří i syrovější, ryze kytarová nálož "Still Alive" s výtečným sólem a o mnoho pozadu nezůstává ani pátá položka "Living In Your Hell".
Balady se na jedenáctiskladbovou kolekci vešly tři a jak "Inside Of Me", tak "Pieces Of Me" a "Fell From The Moon" stojí za poslech a nebýt těch textových klišé, mohly by se řadit k tomu nejlepšímu, co jsme od nich kdy slyšeli. V závěrečné části nahrávky ještě stojí za zmínku výtečná titulní věc "Us And The Night", kde se muzikantům podařilo postavit opravdu povedený bridge před posledním refrénem, a tak se jeho slogan "Come on, come on, let's enjoy the ride" snadno vepíše do paměti a budete si ho prozpěvovat ještě dlouho poté, co sotva pětatřicetiminutová nahrávka skončí.
Nad pozitivním vyzněním recenze možná posluchači, k nimž se novinka amerických rockerů dostane spíše náhodou, budou kroutit hlavou, zvlášť pokud vzývají spíše kapely typu Deftones, The Last Shadow Puppets nebo Biffy Clyro, ale milovníci tradičních písňových struktur, kapel jako Staind, Seether, American Hi-Fi či Fuel a hlavně ti, kteří mají naposlouchány předchozí desky této formace, určitě poznají, že na albu "Us And The Night" se 3 Doors Down ve srovnání se staršími deskami opravdu vytáhli. Teď už jen zbývá oznámit pražský koncert, abychom za nimi nemuseli jezdit až do Vídně jako minule.
48.57%
Komentáře