Manu Chao - Radio Bemba Sound System
Tracklist
- "Intro" – 0:50
- "Bienvenida a Tijuana" – 01:55
- "Machine Gun" – 02:13
- "Por Dónde Saldrá el Sol?" – 02:41
- "Peligro" – 03:09
- "Welcome to Tijuana" – 02:50
- "El Viento" – 02:41
- "Casa Babylon" – 02:34
- "Por el Suelo" – 03:55
- "Blood and Fire" – 02:35
- "EZLN... Para Tod@s Todo..." – 01:41
- "Mr. Bobby" – 03:36
- "Bongo Bong" – 01:05
- "Radio Bemba" – 00:20
- "Qué Pasó Qué Pasó" – 00:54
- "Pinocchio (Viaggio In Groppa Al Tonno)" – 00:45
- "Caí en la Trampa" – 02:10
- "Clandestino" – 02:59
- "Rumba de Barcelona" – 03:31
- "La Despedida" – 04:02
- "Mala Vida" – 02:26
- "Radio Bemba" – 00:34
- "Qué Pasó Qué Pasó" – 01:10
- "Pinocchio (Viaggio In Groppa Al Tonno)" – 00:45
- "La Primavera" – 03:32
- "The Monkey" – 01:59
- "King Kong Five" – 02:44
- "Minha Galera" – 03:17
- "Promiscuity" – 01:44
Průměr hodnocení
76.67 %
Poslední hodnocení
50 %
90 %
80 %
90 %
80 %
50 %
100 %
50 %
90 %
80 %
řadové album
2002
další alba
typ alba:
všechna alba /
řadové album
/ EP a singly
/ živé album
/ kompilace
/ soundtrack
/ DVD/video
/ kolaborace
/ mixtape
80.53%
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Audiotéka
Buďte první s touto deskou v audiotéce.
25.07.2012 - 16:34 | veltropazzo
Deska "Radio Bemba Sound System" živé koncerty Manu Chaa odráží zároveň věrně i odlišně. Z alba sálá totožná energie jako z živáku, jenže staré fláky znějí na každé tour odlišně. Manu Chao totiž rád převádí skladby do nových aranžmá a koncerty leckdy připomínají jednu dlouhou skladbu.
Nejinak je tomu u CD "Radio Bemba Sound System" - přestože cítím, že album nepochází z jednoho koncertu, je sestříhané dobře. Nepříliš pozorné ucho to možná ani nepozná, neboť všech osmadvacet skladeb uplyne za hodinu právě jako jedna delší písnička.
Pořádná reggae písnička.
15.02.2012 - 15:45 | Akana
Ano, takhle zní Manu Chao naživo, Radio Bemba Sound System je věrným otiskem jeho koncertního řádění. Člověk má pocit jako by tam byl a nebo pro změnu hořce lituje, že tam není, taková jde z nahrávky euforie. V porovnání se studiovkami je to celé nesrovnatelně tvrdší, často má kapela až punkový nápřah a přitom pořád slunce v zádech. Strategie je vlastně až směšně jednoduchá, ty štěpné momenty, kdy se rozkošně říkankové melodie zvrhnou z houpavého reggae do zběsilého ska nářezu, se neustále opakují, ale ony pokaždé fungují na sto procent a už se těším na další takový zvrat, při kterém se i tep zdvojnásobí a končetiny nezůstanou v klidu. Na setlistu jsou písně jak z Manu Chaových sólových desek tak i připomínky jeho působení v Mano Negra, ale ono na složení repertoáru ani moc nesejde. Jednotlivé songy se mezi sebou prolínají, vracejí se v jiných variacích a hlavní věcí je nepolevující tah, který nedává posluchači vydechnout. Tohle je skutečný hudební mejdan, ta pravá fiesta.