90 %
Monika Načeva - Jdem temným dnem
Egon Bondy a po jednom textu Pavla Zajíčka, Ivana Blatného, Vladimíry Čerepkové, Věry Jirousové, Jana Hanče, Šárky Smazalové a Milana...
80 %
Aleš Brichta - Výlet do bájí (3CD)
Aleše Brichty - ten vyšel pod názvem "Dívka s perlami ve vlasech" už před takřka čtvrtstoletím. Obsahoval tehdy z drtivé většiny...
70 %
Ravenoir - Nocturne
Ravenoir dostává do popředí.
Přebal budiž nápovědou. V roce 2024 mizí infernální motivy a nahradil jej prostý temně modrý samet...
90 %
Autumnist - Anatomy Of Shadows
rozjet do několika tracků naráz. Základ "Anatomy Of Shadows" vznikal ještě před covidovou prolukou, kdy tyto rozpracované prvotní náčrty...
60 %
Olympic - 4 (LP reedice 2024)
Olympic opravdu složitými časy. První dvě alba skupiny se stala kultovními a i poté jí vycházely silné singly typu "Dynamit" či "Otázky"....
70 %
Radůza - A žili šťastně až do smrti...
Radůzu jsem totiž nikdy zvlášť podrobně nesledoval, nepovažuji se za žádného znalce její tvorby. Vše, co se mi v souvislosti s ní...
03.11.2020 - 15:47 | Meca76
Pantera zaujala k tejto nahrávke priamočiarejší heavymetalový prístup, na rozdiel od ich posledného vydania, ktoré malo niekoľko skutočne rozmanitých štruktúr skladieb. Silnými stránkami tohto albumu sú ťažkosť, gitarové riffy, lyrické výroky a priamy heavymetalový prístup k albumu.
Celkovo je hra Reinventing the Steel stále veľmi dobrým vydaním, a končí tak kariéru Pantery na vysokej úrovni.
14.02.2012 - 16:09 | Akana
Anselmova parta do toho řeže jako o život aby dokázala, že jsou pořád těmi nejdrsnějšími potetovanými řezníky na světě. Neříkám, že nejsou, ale s už několikátým albem na stejné téma to přestává být tak exkluzivní. V 1.polovině 90.let přišli s něčím opravdu neokoukaným, efektním a vlivným. Následně se objevila spousta nových kapel, kterým rozkopli dveře a ukázali směr. Nikdo ale nemůže být na špici věčně. Na přelomu milénia už se vytyčování nových teritotií ve tvrdé muzice chápou jiní (SOAD například) zatímco Pantera to hrne pořád stejně. Musím ale dodat: "stejně dobře", protože i tahle flákota je pořád šťavnatá a pěkně ostrá. Nedočkáme se žádných zjemňujících momentů jako na předchozí desce, přesto se Reinventing The Steel nezalyká v monotónním riffování, je dynamicky členitá a tudíž nenudící.