Tomáš Klus nechává málokoho chladným. Jako jeho vrstevnice a dlouhodobá posluchačka od samých začátků jdu poměrně stejnou životní cestou, sympatizuji s jeho názory a nikdy mi jeho tvorba nebyla proti srsti. Prochází různými etapami, v nichž se zpěvák angažuje pro dobré věci a jde přímo po nich. O tom písničkářství přece je. Nikdy ze sebe nedělal mesiáše, tuto nálepku mu přisuzují nepřející, on svými písněmi jen šířil, co jím rezonuje.
Novým albem se vrací ke svým začátkům, a to doslova, zavítal totiž do zlínského studia k Luďkovi Malárovi, kde vznikl jeho debut. Produkce se prvně ujal sám a myslím, že se v této činnosti našel. Zvolil jednoduché aranže, kdy si skladby můžete snadno přehrát u táboráku.
Novinka vyšla po třech letech od politicky angažované studiovky "ČauČesku" a následné "Cítím", na které autor v první polovině řešil kult ženy, vztah, mateřství a rodinu a v té druhé se zaměřoval na politicko-společenské problémy - ekologii či uprchlickou krizi. Momentálně nechal tato témata stranou a vrátil se k sobě samému. Nahrávka je hravá, melodická, plná slovních hříček, od kterých lehce upustil na předchozím počinu. Jde o čistou, radostnou, upřímnou, uvolněnou, láskou překypující a obsahově silnou hudbu od kluka, který ví, jak to v životě chce, a váží si toho, že má kolem sebe milující lidi. O hudbu sice žánrově rozkročenou, ale pořád hlavně folkovou, opřenou jen o několik nástrojů. A hodně nakažlivou - s... číst dále
Tomáš Klus nechává málokoho chladným. Jako jeho vrstevnice a dlouhodobá posluchačka od samých začátků jdu poměrně stejnou životní cestou, sympatizuji s jeho názory a nikdy mi jeho tvorba nebyla proti srsti. Prochází různými etapami, v nichž se zpěvák angažuje pro dobré věci a jde přímo po nich. O tom písničkářství přece je. Nikdy ze sebe nedělal mesiáše, tuto nálepku mu přisuzují nepřející, on svými písněmi jen šířil, co jím rezonuje.
Novým albem se vrací ke svým začátkům, a to doslova, zavítal totiž do zlínského studia k Luďkovi Malárovi, kde vznikl jeho debut. Produkce se prvně ujal sám a myslím, že se v této činnosti našel. Zvolil jednoduché aranže, kdy si skladby můžete snadno přehrát u táboráku.
Novinka vyšla po třech letech od politicky angažované studiovky "ČauČesku" a následné "Cítím", na které autor v první polovině řešil kult ženy, vztah, mateřství a rodinu a v té druhé se zaměřoval na politicko-společenské problémy - ekologii či uprchlickou krizi. Momentálně nechal tato témata stranou a vrátil se k sobě samému. Nahrávka je hravá, melodická, plná slovních hříček, od kterých lehce upustil na předchozím počinu. Jde o čistou, radostnou, upřímnou, uvolněnou, láskou překypující a obsahově silnou hudbu od kluka, který ví, jak to v životě chce, a váží si toho, že má kolem sebe milující lidi. O hudbu sice žánrově rozkročenou, ale pořád hlavně folkovou, opřenou jen o několik nástrojů. A hodně nakažlivou - s každým dalším přehráním roste chuť si písničky pobrukovat spolu s interpretem.
Několika přiznanými věnováními Klus po letech navázal na (ne)psanou tradici. Zesnulému tátovi odkázal "Batůžek", na kterém hostuje Vašek Bláha ze skupiny Divokej Bill. Tematicky mi připomíná "Krosnu" od Barbory Polákové (prý jde o náhodu, muzikant netušil, že něco podobného již existuje), kdy si člověk nese po cestě životem batůžek se zkušenostmi, které dosud nasbíral. Jeho sundání také může symbolizovat dospělost. Ač byste to možná neřekli, zpěvák k Billově tvorbě tíhne a před drahnou dobou (téměř dvaceti lety) se hlásil do SuperStar s písní "Malování", kterou mám i já osobně ráda dodnes. Spolupráce jim proto sedla - hlasy se k sobě skvěle hodí.
Na zesnulou sestru Tomáš vzpomíná v "Podzimní", v jejímž textu odkazuje na Krylova "Anděla". Toto roční období vybral proto, že si v něm člověk dělá pořádek nejenom za uplynulým rokem na své zahrádce, ale i v hlavě a v srdci. Zároveň song vypovídá o pomíjivosti, připomíná, že nic není napořád a jednoho dne to prostě shoří. Zařazené klapání evokuje cval koně. O tomto zvířeti se pak zmiňuje závěrečná "Virgin River". Poslední nahlas řečené věnování přichází v "Pluku" pro Honzu Nedvěda, tvůrce písní, na kterém vyrostla nejedna generace. Odkazuje na něj nejen spojení "kámen na kameni". Zpěvák prahnul po tom, aby s ním Nedvěd tuto skladbu nazpíval, ten ale bohužel v současnosti už nevystupuje.
Víc nedvědovsky laděná mi ale přijde "Virgin River", kterou si hudebník notuje s manželkou Tamarou, společně zde dávají "křivdě a bolesti na shledanou". Za vším hledej ženu. Většina skladeb pojednává o lásce, která se zhmotnila právě v Tamaře.
Hned otevírací titulní píseň působí jako krásné zamilované gesto pro ni, Tomáš se vyznává z toho, že je tu pro ni vždycky a napořád, jeho láska neokorá a že nejde jenom o přetvářku pro veřejnost. Slyšet něco takového si jistě přeje každá žena. Song vznikl jako poslední, a to až ve studiu takzvaně na první dobrou. Totéž platí i o tom s názvem "Chci si tě vzít" opěvujícím, že "být s tebou je nejvíc". Objevil se v seriálu "Zpátky do spacáku", kde si Klus zahrál po boku své nejstarší dcery Josefíny. Trojici srdceryvných kousků, které nepůsobí jako kýč, uzavírá "Asi jsem blázen", kterým hlásí, že svou vyvolenou miluje čím dál víc.
Roli bonusu obstarává odlehčená křepčivá píseň "Štěstí", která se objevila ve filmu "Přání k narozeninám", kde si Tomáš zahrál. Vzkazuje nám, že i když se nám zrovna nedaří, vždy se dá najít něco pozitivního, třeba i to, že jsme se probudili do nového dne. Naděje na lepší zítřky se objevuje v "Dobrých zprávách", které sice v záplavě těch negativních tolik netáhnou, ale o to důležitější jsou.
Jako ošklivé káčátko zprvu působila píseň "Ooo". Autor dlouho nevěděl, jak ji producentsky uchopit. Nakonec se ale stala pilotním singlem. Vypráví o vztahové cestě a pouti za láskou, během které vždy nebylo všechno zalité sluncem, nechyběly ani mráčky. Sem tam musí sprchnout, aby se vzduch vyčistil.
Moderní uspěchaná společnost na nás vytváří různé tlaky, proto je potřeba upustit páru, abychom nevybuchli jako papiňák, až se to v nás nakumuluje. Proto buďte občas jako Jekyll a Hyde a nechte v sobě naplno probudit rebela ("Hyde") - povyrazte si z kopýtka a vystupte ze stereotypního chodu, abyste načerpali nové síly. Baví mě i použití hrubšího hlasu, představujícího našeptávání podvědomí.
V "Lišce", která v sobě nese symboliku oblíbené knihy "Malý princ" se mohou najít i nezadaní, jejichž životy rozhodně nemají menší váhu než životy těch, co žijí v páru. Tomáš zpívá, že "štěstí ve hvězdách nečeká" a že máme žít víc přítomností než sny. Zároveň se text dotýká osudovosti a schopnosti vymknout se tomu, co se od vás očekává. To platí i pro postavu Malého prince, který se vyhnul zavedenému vzorci a šel svojí vlastní cestou.
Otrkaný, hospodskými manýrami načichlý "Chuligán" také ušel dlouhou cestu. Sedmnáct let čekala tato písnička na správný čas, aby dozrála a dočkala se vydání. Nakonec skončila jako postesknutí smutného klauna ve veselé skladbě. Upozorňuje na naši nepoučitelnost, kdy zapomínáme na to jednat podle svého jedinečného pohledu na svět - nemusíme se přece chovat jako ovce.
Nejvíc rozjuchaně působí dva kusy - singl "Dokola", v němž umělce vytáčejí lidi, kteří neberou telefon a neslyší volání, když je potřebuje, a také "Simona" vzniklá při zkoušení muzikálu "Branický zázrak", kde se inspirací stala herecká kolegyně Simona Tlustá. Zároveň se Tomáš vrací ke své první lásce ze školky tohoto jména.
Obsahový koncept narušuje křiklavě barevný, provokativní vizuál, který nemusí být vždy sourodý s tím, o čem autor zpívá, ale proč ne: život je pestrý, osobně mám barvy ráda. Alespoň obal nezapadne bez povšimnutí. Nese v sobě hippie prvky, zaujme jinakostí, dráždí. Tomáš opět šokoval odklonem od zavedeného.
Deska "Tady to máš" nabízí skvělý doping pro ty, co o sobě občas pochybují, ale přesto si umějí užívat život plnými doušky, chtějí se z něj radovat a otevřít oči všem zapšklým duším. Zatímco "ČauČesku" byla pohádka s neúplným (nedobrým) koncem, zde se dočkáme happy endu - za sedmero horami (právě tolik barevných kopců najdeme na vizuálu) zkrátka žil obyčejný kluk jménem Tomáš Klus, který chtěl žít šťastně v lásce až do... A kdo ne?]]>
Komentáře