Divokej Bill - Platinum Collection

Speciální postavení má u nás Divokej Bill z několika důvodů. Mezi nimi třeba vysoké množství členů kapely, spoustu zpěváků, naprosto charakteristický zvuk formace s banjem, houslemi a mnoha kytarami, kdy stejně daleko jako má k hip hopu, popu či hard rocku, má skoro i k dechovce.

Patří mezi ně i jakási divokost, kterou příliš nerozmělňuje ani stoupající věk, ani prostor celého jednoho CD tohoto kompletu věnovaný ploužákům. Ony to totiž nejsou ploužáky v pravém slova smyslu - utahané, velmi cukrkandlové, přeslazené, až deprimující. Taková "Jediná" je dostatečně hybná a není jedinou skladbou, která svým charakterem k baladám nemusí být za každou cenu přiřazována.

Dalším snadno rozpoznatelným billovským znamením jsou texty. Rebelsko-romantický charakter se prolíná ve většině z nich. Taková "O Ferdovi a mravenci" působí během Ferdova vyznání hrozně mile, aby byla hned v refrénu "usmrkancem" hodně shozena. Vlastně už první megahit "Plakala" mohl na mnohé puristy zapůsobit hodně odrazujícím dojmem vzhledem ke svému dost přímému vyznění.

Velmi často objevující se témata pekla nemají nic společného s okultismem jako takovým, spíš se jedná o peklo "ryze pozemské, je uvnitř člověka, je to jeho neurčitá bolest z vlastní existence a ze strachu z okolí," jak píše ve sleevenote obalu kompletu Josef Vlček. Ve spojení s láskou a přírodou ("Čmelák") se jedná o velmi zajímavé kontrastní příměsi billovského lektvaru.

Stylovými průkopníky se asi nedají nazývat, pařící a bavící se formací však jednoznačně ano. Prozatímní vrchol slávy zažili v roce 2006, kdy vyhráli Českého Slavíka. Úspěšných singlů mají také za sebou pěknou řádku a zatím poslední řadové album "15" napovědělo, že jim autorských nápadů moc neubývá. Přesto se však kolem tohoto výběru může diskutovat nad několika věcmi. Tou nejpalčivější je chvíle jeho vydání, kdy Divokej Bill neslaví žádné kulaté ani půlkulaté výročí, a navíc jen o čtyři roky dříve vydal výběrovku "Unisono".

Druhou otázkou je zmiňovaný tříalbový formát, na který se vměstnala zhruba polovina celého katalogu skupiny a navíc jen jedno z nich přesáhlo padesát minut zaplněného času. Divokej Bill v rozhovorech přiznal, že do tohoto projektu byl vydavatelem tlačen už delší dobu a letos mu dal zelenou vzhledem k tomu, že žádný nosič nevydal a nové album chystá až na příští rok. Nic by se však nestalo, kdyby klidně počkal ještě déle. Klidně i deset let.