50 %
Tři sestry - 40 let (The best of 1985
Tři sestry jsou plní protikladů. Vlastně neumějí moc extra hrát a ani při zpěvu nedbají na to, jestli vše ladí, jak má. Ale ve stylu...
80 %
První Hoře - Achtung, Sultan!
První hoře pyšní, rozhodně nepatří do mainstreamu. Přes své letité působení na tuzemské scéně, které z ní vyrobilo téměř...
70 %
Čechomor - Švarní šohajové
"Radosti života" vznikala v období pandemie, na té nové už pracovali Karel Holas s Františkem Černým poslední dva roky v daleko větším...
60 %
Coldplay - Moon Music
Co se v audiorecenzi dozvíte?
jak "Moon Music" navazuje na své předchůdce a kteří přesně to jsou
jak o albu hovoří Chris
...
80 %
Linkin Park - From Zero
Kde jste byli, když jste se dozvěděli o Chesterově smrti? Já jsem stál v publiku festivalu Colours Of Ostrava a čekal na začátek koncertu...
15.02.2012 - 15:57 | Akana
Poslední album, které Värttinä natočili v obsazení se čtyřmi hlavními ženskými hlasy (půvabná Kirsi Kähkönen, zakládající členka, která na koncertech zprostředkovávala kontakt s publikem, následně skupinu opustila... ach, škoda...) a zároveň jedno z jejich nejlepších. Na předešlých nahrávkách Kokko a hlavně Vihma lehce koketovali s příklonem k modernějším aranžím, přehlednějším rytmům, elektronickým doplňkům, na Vihmu přizvali k vokální výpomoci tuvinské hrdelní zpěváky ze skupiny Yat-kha. Ilmatar přináší pokorný návrat k tradici, zvuku vonícímu dřevem a záludným lichým rytmům, materiál ale zůstává z větší části autorský a stejně razantní jako dřív. Skladatelsky se tentokrát mimořádně dařilo. Musím zmínit aspoň strhující a capella zpívanou Kappee, melodický klenot Laiska (můj osobní favorit č.1 nejen na téhle desce), čarodějnické zaříkávání Äijö nebo závěrečnou srdcervoucí obžalobu krutosti moře Meri. Fantasticky průrazné vícehlasy zůstávají poznávacím znamením kapely, někdy (ve chvílích, kdy se rozpojí do sólových výstupů) jsou něžné a hladivé, za okamžik svojí pronikavostí připomínají ostrou karelskou fujavici. I když se pak na dalších deskách děvčata ve trojici snažila, už to přece jen nemělo takovou sílu. Mužská část kapely pod vedením stále usměvavého Janne Lappalainena zpěvačkám spolehlivě kryje záda a že tu instrumentalisté nejsou zdaleka jen do počtu je jasné jakmile se člověk do písniček víc zaposlouchá a nenechá se zahlušit tou čtyřhlavou pěveckou saní vpředu (to ale samozřejmě není tak jednoduché). Ilmatar je dokonalé album.
09.01.2012 - 19:55 | blixadovan
Nejlepší album skupiny, jedinečná ukázka toho, jak se má dělat lokální "world music".