Manowar - Gods of War
Tracklist
- 01. Overture to the Hymn of the Immortal Warriors (6:19)
- 02. The Ascension (2:30)
- 03. King of Kings (4:18)
- 04. Army of the Dead, Pt. 1 (1:58)
- 05. Sleipnir (5:13)
- 06. Loki God of Fire (3:50)
- 07. Blood Brothers (4:54)
- 08. Overture to Odin (3:41)
- 09. The Blood of Odin (3:57)
- 10. The Sons of Odin (6:23)
- 11. Glory Majesty Unity (4:41)
- 12. Gods of War (7:26)
- 13. Army of the Dead, Pt. 2 (2:20)
- 14. Odin (5:27)
- 15. Hymn of the Immortal Warriors (5:29)
- 16. Die for Metal (Bonus Track) (5:16)
Průměr hodnocení
41.67 %
Poslední hodnocení
řadové album
2007
další alba
typ alba:
všechna alba /
řadové album
/ EP a singly
/ živé album
/ kompilace
/ soundtrack
/ DVD/video
/ kolaborace
/ mixtape
75.38%
84.17%
64.09%
79.57%
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Audiotéka
Buďte první s touto deskou v audiotéce.
15.09.2023 - 15:20 | Meca76
Lidé, kterým se toto líbí
milanekKing of Kings je prinajmenšom metalová skladba a je tiež jednou z najlepších. Potom je tu pár skladieb, ktoré sú decentné, ale až príliš mäkké, napríklad Sleipnir a balada Blood Brothers.
To je škoda, pretože veľkosť Manowar sa vždy spoliehala na skvelé riffy a sóla. Na tomto albume zabudli, že základom, na ktorom sa dajú stavať epické prvky, musí byť metal a bez neho hudba veľa stráca na kvalite. - 45%
20.01.2015 - 13:13 | Mr. Dan
Nevím jestli bych to napsal výstižněji!Album jsem nikdy nevydržel doposlouchat celé,proto bez mého hodnocení,ale nemyslím,že by to bylo za víc než 10% kdybych ho slyšel celé.
08.05.2012 - 17:57 | DarthArt
Marnost nad marnost. Manowar si myslí, že pořád dokážou těžit ze svého dávného statutu, realita je ale úplně jiná a fanoušky současné jejich tvorby jsou už snad jen nejkonzervativnější metalisté převážně starších ročníků. Věřím, že koncert Manowaru jako zavzpomínání na staré dobré časy pořád ještě může celkem fungovat (obrní-li se člověk před záplavou dědkovsko-nadsameckých gest a výplní), ale deska, která má stopáž podobně dlouhou jako kdysi fenomenální The Triumph of Steel, ale obsahuje asi pět minut smysluplných nápadů a po zbytek hrací doby je naplněná klišé, klišé, klišé a ještě jednou klišé, navíc nezajímavě, prvoplánovaně a zbytečně, se nikdy neměla objevit v diskografii kapely. Postarší Manowar zřejmě chtěli stvořit nejmonumentálnější heavy metalové dílo všech dob a vytvořit si pomník velikosti Mount Everestu, výsledek je ale úplně opačný a celý komplet by měl, jak kdekdo míní, smysl pouze jako singl, maximálně EP. Tahle je to nepochopitelná infantilní blbost.