U2 - Zooropa

17.06.2024 - 21:20  |  Meca76

Na tejto platni je trochu viac „hravosti“; a aranžmány piesní sú celkom relaxačné, pritom celkom mrazivé až euforické. „Zooropa“ je toho dobrým príkladom, keďže táto skladba sa sústreďuje okolo rozmazanej gitarovej melódie, pokojnej rytmickej sekcie, a sem-tam prihodených niekoľkých rádiových hlasových nahrávok. Toto je jednoducho jedna z najväčších skladieb na nahrávke a zároveň jedna z najdlhších.

PS: Experimentovanie spolu so zaujímavými efektmi sú tu omamné, a vytvárajú jedinečnú atmosféru, ktorá sa od nich nenachádza na žiadnom inom albume.

15.04.2021 - 12:38  |  Acid3P

Verím, že Zooropa musela vo svojej dobe vytočiť ortodoxných priaznivcov do nepríčetná. U2 je v prvom rade kapela z ostrovov, kde hudobníkov nebaví prešľapovať na mieste a neboja sa experimentovať. Navyše posun od energických dunivých gitár na tanečný parket nie je ničím neobvyklým, isto si všetci spomenú na Queen. Takže aká je Zooropa? Ako keby sa Talking Heads reinkarnovali v 90´s. Zooropa, Numb, Lemon sú zaujímavé odvážne skladby, ktorých kompaktnosť paradoxne narúša typický U2 slaďák Stay. Po uspávanke nasledujú breakbeaty v rôznych tempách a Bonova rola v podobe popového kráľa. Nebyť ešte ďalších povinných konzervatívnejších výplňoviek, bola by z toho slušná popkultúrna udalosť 90´s. Takto je to nevyužitý potenciál.

01.11.2015 - 16:58  |  Yack1

Mnou nejméně oblíbené album U2. Dá se říct, že průměrné, možná je to proto, že jsem ve tvorbě U2 konzervativní a mám radši jejich "klasickou" polohu bez experimentů a elektroniky a nápadů stylu písně "Lemon" a miluji ten starý zpěv Bona a zvonivé kytary. I když je toto album "nejslabším"od U2, přesto je v mém žebříčku všech alb vysoko nad polovinou.

28.09.2013 - 20:13  |  DarthArt

Asi každý má nějakou kapelu, kterou ve všeobecnosti uznává, je si vědom jejich kvalit, ale nějak se mu nikdy nedostane do krve. Pak se zčistajasna objeví album, které se mu zalíbí a říká si, jojo, už je to tady, odteď mám další oblíbenou kapelu. Jenže ta láska přesto nějak nepropukne a tak ono album (většinou v rámci diskografie skupiny "to jiné") zůstává jedinou plackou od oné bandy, kterou si dobrovolně opakovaně pouští. U mně tenhle případ funguje například u 1. Outside Davida Bowieho nebo právě u Zooropy. Deska je to skvělá, atmosférická, zajímavá, a možná právě proto, že je jiná než ty ostatní, slavnější a řekněme "typičtější", u mne, duší spíš příznivce naboostrovaných kytar, zabírá. Takže si ji občas s chutí pustím, zatímco Joshua Tree nebo Achtung Baby zaslechnu jen někde na mejdanu a zapnutou někým jiným.

22.09.2013 - 21:06  |  Mr. KK

Pamatuji si dobře kritiky co na toto album vyšly v době jejího vydání - shrnout se to dá slovem průměr... Trčela prý pouze Stay - Proč? Protože tam cinkala ta kytara, která byla do oné doby poznávacím znamením... ...ale kdeže průměr. V oné době byli dle mého názoru U2 na vrcholu, dráždili svým zvukem i "vizuálem", a to co jim naordinoval Eno prostě fungovalo. ZOO TV Tour a jeho koncepce o roky předběhla svojí hravostí dobu, no a to album je futurismus samo. Minimalismus s maximálním účinkem a k tomu vtip. Kdeže ony vody jsou... Dnešní U2 mě docela i štvou - hlavně jejich velkohubý principál - v oné době ale převažovala ironie nad poselstvím (i když i v tom jisté poselství bylo) a nezapomenutelná byla ilustrativní Bonova hláška v TV, že by si docela přál vymrdat střední proud... Zooropa je pro mě skvělé album s perfektním nekompromisním soundem a ne jen B-strana Achtung Baby. Zooropa je totiž ten správný soundtrack pro organizovanou (a taky dezorientovanou) Evropu. Prostě Daddy's Gonna Pay For Your Crashed Car.