Helloween - The Time of the Oath
Tracklist
- 01. We Burn (3:05)
- 02. Steel Tormentor (5:42)
- 03. Wake Up the Mountain (5:04)
- 04. Power (3:31)
- 05. Forever and One (Neverland) (3:54)
- 06. Before the War (4:34)
- 07. A Million to One (5:11)
- 08. Anything My Mama Don't Like (3:47)
- 09. Kings Will Be Kings (5:08)
- 10. Mission Motherland (9:02)
- 11. If I Knew (5:31)
- 12. The Time of the Oath (7:18)
Průměr hodnocení
82.31 %
Poslední hodnocení
řadové album
1996
další alba
typ alba:
všechna alba /
řadové album
/ EP a singly
/ živé album
/ kompilace
/ soundtrack
/ DVD/video
/ kolaborace
/ mixtape
84.86%
87.33%
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
08.04.2018 - 16:47 | poutnik
Otočení kormidla zpět do divokých vod metalu je super a rozhodně dělá z Time nejlepší helloweenské album posledních let. Do plachet mu ostře dují zejména výborné We Burn, Before the War a titulka Time of the Oath. Po suchých letech mi německá metalová dýně konečně udělala radost.
14.11.2016 - 12:00 | mrkvivit
Druhá deska s Andi Derisem u mikrofonu znamená další krůček k tomu co Helloween umí nejlépe: power metal. Po dvou rozpačitě přijatých (nikoli úplně špatných) deskách s Michaelem Kiskem a po víceméně rockovém debutu s Derisem se koná návrat na ztracené metalové pozice. Do skládání se tentokrát pustili všichni členové kapely a výsledek je v rámci žánrových mantinelů poměrně pestrý. Deris je nositelem hardrockového elementu (We Burn, Anything My Mama Don't Like...), stejně tak bubeník Uli Kusch jako komponista tíhne spíše k rockovým vodám (Wake Up the Mountain). Naproti tomu kapelník Michael Wikath (Steel Tormentor, Kings Will Be Kings) s kolegou kytaristou Rolandem Grapowem (titulka The Time of the Oath) představují tradičnější metalové pojetí. Skladby jsou pochopitelně svižné, s přehledem zahrané. Vyjímku tvoří dvě povinné balady (Forever and One a If I Knew) a epická skoro desitiminutová Mission Motherland, která se vrací k tradici dlouhých vrstevnatých skladeb nastolené na obou Keeperech.
Helloween se tu definitivně vrátili k metalu (k radosti dřevních fandů) a opět jim to funguje.