Avey Tare - Eucalyptus

Spolek věčných hudebních pokušitelů Animal Collective tvoří čtveřice individualit – a všechny se věnují i dalším více či méně známým projektům. Jednou z nich je i zpěvák a experimentální folkař David Michael Portner aka Avey Tare. Jeho samostatná diskografie čítá už čtyři alba, Eucalyptus je pak druhým vydaným takřka bez pomoci někoho z domovské kapely. Takřka, protože s technickými obtížemi nahrávání mimo studio vypomohl Joshua Caleb Dibb aka Deakin. Mezi hosty pak najdeme jména jako Angel Deradoorian, Jessika Kenney a Eyvind Kang.

Nejnovější deska Eucalyptus má blízko k sólovkám Down There a Pullhair Rubeye, kterou nahrál se svou někdejší ženou Kristín Annou Valtýsdóttirovou. Oproti elektroničtější a psychedeličtější Down There je zde méně afektovanosti, ale i méně experimentu, k opatrnější a zpěvné kytarovce Pullhair Rubeye má blízko křehkostí a intimitou.

Když Portner dával dohromady materiál pro Eucalyptus, posedával na své posteli s kytarou, vybrnkával si nové písně a hledal nové zvuky i způsob vyjadřování. Z lehké, načechrané kytary se slajdkou v pozadí vyrostl psychedelický lo-fi folk, jenž sice umí ukolébat jemným zpěvem, ale místy se podivně kroutí, vylézá z něj melodická hravost a permanentní nejistota, jak se budou skladby vyvíjet.

Obdobně působí i texty, v nichž je trochu bolestínství a vůbec lidské křehkosti. Avey Tare je chvíli něžně zpívá, jindy jen odříkává v introspektivních monolozích. Snadno zapomenutelné okamžiky, složité metafory a vlastní vzpomínky předkládá působivě košatým jazykem s příjemně zasněným témbrem.

Eucalyptus je na hony vzdálený Portnerovu divokému melodickému myšlení z Animal Collective nebo projektu Slasher Flicks. Při hlubším ohledání tu poklidné až ambientní nálady rozbíjejí hlasové kakofonie, skřípavé efekty, lidské hlasy, šumění stromů i oceánu, reverzní nahrávky či elektronické vrnění. Ve výsledku ale stejně převažuje klid a právě díky němu Eucalyptus z Portnerovy bohaté diskografie příjemně vyčnívá.

Recenze vyšla v časopise Full Moon #80.