Babymetal - Metal Galaxy
Tracklist
- 01. Future Metal (2:06)
- 02. Da Da Dance (3:51)
- 03. Elevator Girl (2:45)
- 04. Shanti Shanti Shanti (3:11)
- 05. Oh! Majina! (3:13)
- 06. Brand New Day (4:08)
- 07. Night Night Burn! (3:41)
- 08. In the Name Of (4:31)
- 09. Distortion (3:04)
- 10. Pa Pa Ya!! (3:55)
- 11. Kagerou (3:31)
- 12. Starlight (3:37)
- 13. Shine (5:53)
- 14. Arkadia (5:19)
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Babymetal, komerčně veleúspěšný projekt z Japonska, zasáhly rok před vydáním třetí studiové desky personální změny. Z tria zpěvaček se totiž rázem stalo duo. Yuimetal, jak si jedna z vokalistek říká, odešla ze zdravotních důvodů krátce před vypuknutím loňského podzimního turné. Babymetal náhradu nehledaly, a smrkly se tak na dvě členky - Su-metal a Moametal. Ještě před odchodem Yuimetal doprovodnou formaci postihla tragičtější zpráva, a to smrt jejich kytaristy Mikio Fujioku, jenž tragicky zemřel v šestatřiceti letech.
Určitá potíž tohoto bizarního japonského pokusu je v jeho samotném názvu. Když v roce 2014 Babymetal debutovaly, šokovaly mixem j-popu a metalu v podání patnáctiletých školaček. Jenže školačky vyrostly a z obou protagonistek jsou dvaceti a jednadvacetileté slečny, plnohodnotné female fronted. Tato skutečnost z původního vtipu mnohé ubrala.
Přesto se novinka za každou cenu snaží držet zavedeného rukopisu metalových kytar, mnohdy poměrně syrových a naivních vokálů Su-metal a Moametal, které musí strpět refrény jako "Da Da Dance, Da Da Dance" nebo "Pa Pa Pa Pa Pa Pa Paya". Hudebně jde zase o recyklování metalových klasik i splývání se současnými trendy. Zatímco ve "Future Metal" je cítit silná inspirace Iron Maiden, v "Bxmxc" jsou zase slyšet němečtí tahouni elektrocoru Eskimo Callboy.
Výrazným hitem novinky je naopak "Oh! Majinai" s hostujícím lídrem Joakimem Bardénem, který do babymetalovské vyšinutosti dodal tradiční... číst dále
řadové album
2019
50 %
další alba
54.00%
55.71%
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
12.10.2019 - 15:56 | carott
Na tomto albu už je těch ingrediencí až moc, prog. metalcore, orient prvky, japanese street fighter music, latina, Xena chorál bez Arése (ve jménu Rotting Christ sesílám heretickou kletbu na nejmenovanou píseň této kapely)... Někdy to alespoň chvilkama sedne, ale většinou už ten komerční úspěch je z toho cítit na míle daleko. Eintopf stylů proč ne, ale toto už je tak prvoplánovitý, až to hezké není. Stejně jako v umění dada smrdí kýčem, zde to není jiné, a Da Da Dance to nevytáhne.