Barbora Mochowa - Waiting for the White Raven

Označíme-li Barboru Mochowou za tuzemskou Lanou Del Rey, bude to myšleno jedině v dobrém. Obě zpěvačky mají podobně položený i zabarvený hlas, ale i atmosféra jejich debutů je velmi podobná. První studiový počin Barbory Mochowe ovšem není žádnou lacinou kopií tvorby slavnější interpretky. Třiadvacetiletá zpěvačka na svou desku vtiskla mnoho originálních momentů, které rozhodně stojí za pozornost.

Na naší scéně je album "Waiting For The White Raven" skoro výjimečné. Komorní, klavírní pop s melancholickou a silně emotivní atmosférou ční svým zvukem nad zbytkem domácí produkce. Písním dominuje lahodně něžný klavír i dream-popový vokál autorky. Dojem v několika skladbách pak podtrhuje emotivní smyčcové kvarteto Kvintesence Quartet.

To nejlepší z výše uvedeného se spojí v překrásné písni "The Old House". Od smyčcového emotivního úvodu, přes barvitý zpěv až po výbornou práci s náladou a gradací skladby a závěrečnou klavírní vsuvku. Lanou Del Rey silně ovlivněná píseň "Depersonalization" patří k dalším vrcholům nahrávky. Posmutnělá skladba má silný filmový nádech a notný prostor tu opět dostává velice podmanivý Kvintesence Quartet.

Na "Sacrifice Silence" se Barbora mohla inspirovat jinou výraznou umělkyní - Norah Jones. Svým výrazem připomíná zejména její poslední porozchodové album "Little Broken Hearts". Zajímavým exponátem je také vypjatá "Tears In The Pudding", se skutečně originálním dramatickým vokálním partem. Za zmínku stojí i skladba "Gesualdo", která celou prvotinu otevírá a posluchače příjemně naladí na melancholickou strunu pomalým vpouštěním do romantického emocemi nabytého světa talentované zpěvačky.

Kupodivu není "Waiting For The White Raven" nijak náročné na poslech. Stále vyžaduje vaší pozornost a přes svou komorní atmosféru má mnoho vypjatých a silných momentů, které se snadno dostanou pod kůži. Nahrávka má i slabší momenty. Ty jsou ale povedeným dramaturgickým seskládáním nahrávky velmi dobře rozprostřené a vždy olemované těmi zajímavějšími.

Barbora Mochowa již v roce 2014 vydala se skupinou Sinuhet desku "Nocturno", kde se poprvé výrazněji ukázala na domácí hudební scéně. Ovšem teprve recenzovaná novinka plně odhaluje její nesporný autorský a muzikální talent.