Když holky z původně losangeleských (nyní usídlených v New Yorku) Dum Dum Girls debutovaly v roce 2010 s "I Will Be", hodně z toho, co nám tehdy bylo prezentováno, působilo jako přetvářka s přehnanou stylizací do retro hudby, která zněla jako amalgám rockové hudby z 60. a 70. let, v níž se čerpalo od dívčích skupin té doby až po The Velvet Underground a proto-punk. Každopádně Dee Dee Penny, na níž vše stojí a padá, se podařilo najít jakous takous vizi pro svou hudbu, která ve své době dokázala zapůsobit, ale příliš brzy se ukázalo, že naráží na mantinely, přes něž se bude těžko dostávat. Jakkoliv další nahrávky nepostrádaly určité kouzlo, všechny ty reverby, toužebný zpěv Dee Dee a vzdušná atmosféra, to vše tak nějak mělo být předurčeno k rychlému oposlouchání se (jednoduše znělo jako stovky dalších žánrově spřízněných kapel). Na třetím albu "Too True" je všechno jinak...
Samozřejmě vzory, nálady a v základě původní zvuk, na němž Dee Dee se svými spoluhráčkami vždy stavěla, se v zásadě nezměnil, ale jsou to jednotlivé písně a produkce - dvě složky, díky nimž působí Dum Dum Girls mnohem víc sebejistě. Skladby drží pospolu a navíc mnohem větší měrou reflektují nedávnou minulost. Pravdou také je, že kapela tentokrát strávila mnohem víc času přípravami alba. Především proto, že Dee Dee během nahrávání odešel hlas, a ona se tak během nuceného volna mohla soustředit na kvalitu skladeb. Jsou mnohem chytřejší, drzejší -... číst dále
Když holky z původně losangeleských (nyní usídlených v New Yorku) Dum Dum Girls debutovaly v roce 2010 s "I Will Be", hodně z toho, co nám tehdy bylo prezentováno, působilo jako přetvářka s přehnanou stylizací do retro hudby, která zněla jako amalgám rockové hudby z 60. a 70. let, v níž se čerpalo od dívčích skupin té doby až po The Velvet Underground a proto-punk. Každopádně Dee Dee Penny, na níž vše stojí a padá, se podařilo najít jakous takous vizi pro svou hudbu, která ve své době dokázala zapůsobit, ale příliš brzy se ukázalo, že naráží na mantinely, přes něž se bude těžko dostávat. Jakkoliv další nahrávky nepostrádaly určité kouzlo, všechny ty reverby, toužebný zpěv Dee Dee a vzdušná atmosféra, to vše tak nějak mělo být předurčeno k rychlému oposlouchání se (jednoduše znělo jako stovky dalších žánrově spřízněných kapel). Na třetím albu "Too True" je všechno jinak...
Samozřejmě vzory, nálady a v základě původní zvuk, na němž Dee Dee se svými spoluhráčkami vždy stavěla, se v zásadě nezměnil, ale jsou to jednotlivé písně a produkce - dvě složky, díky nimž působí Dum Dum Girls mnohem víc sebejistě. Skladby drží pospolu a navíc mnohem větší měrou reflektují nedávnou minulost. Pravdou také je, že kapela tentokrát strávila mnohem víc času přípravami alba. Především proto, že Dee Dee během nahrávání odešel hlas, a ona se tak během nuceného volna mohla soustředit na kvalitu skladeb. Jsou mnohem chytřejší, drzejší - jako by holky konečně našly svůj zvuk.
Hlas Dee Dee je sexy, hravý a funguje lépe než kdy předtím - ve finálním mixu zní mnohem jasněji a čistěji. Mimo to každá píseň je chytlavější než ta předchozí. V podstatě Dum Dum Girls stále upřednostňují temnou gotickou náladu, což je znát třeba hned od úvodní, surf-noirovými kytarami prošpikované "Cult Of Love". Ale celková atmosféra není ani trochu depresivní vzhledem k nakažlivosti a popovým základům jednotlivých melodií. Dee Dee má jednoduše cit pro hit a skladby jako "Too True To Be Good" nebo "Rimbaud Eyes" jsou předurčeny k tomu, aby burácely z rádií aut se staženými okny.
Holky z L.A. si berou od těch nejlepších (Blondie, Suede, The Stone Roses a v neposlední řadě Siouxsie And The Banshees) a na ploše pouhých třiceti minut vytváří natolik neodolatelnou hudbu, která sice skončí téměř v mžiku, ale o to víc ji budete chtít protáčet pořád dokola. Jeden poslech na tuhle krásu jednoduše nestačí. "Too True" ukazuje Dum Dum Girls jako v současnosti mnohem relevantnější kapelu, než jakou byla na začátku své kariéry, která si uvědomuje, že pro to, aby přežila, je nutný vývoj. Je to malý krok pro hudbu, obrovský skok pro Dum Dum Girls!
Komentáře