Einstürzende Neubauten

Příběh Einstürzende Neubauten začíná v Berlíně na konci roku 1979. Skupina okolo Blixy Bargelda odehrává svůj koncert na jaře následujícího roku, v červenci vydává první singl Für den Untergang/Stahlversion. Syrový sound, vytvářený souzvukem klasických rockových nástrojů (elektrická kytara, baskytara) s ozvučenými zdroji hluku, zejména kovovým a plastovým odpadem, součástkami strojů, plechy či pružinami, pro ně, v jemnější a sofistikovanější podobě, zůstal typický doposud.

Do základního tria Einstürzende Neubauten spolu s Bargeldem patřili N. U. Unruh a Alexander von Borsig, s nimi tvořilo rané období kapely dalších bezmála dvacet střídajících se (ne)hudebníků. První úspěch zaznamenali v roce 1981 s debutovým albem Kollaps, jež je dnes v rámci industriálně-rockového směru považováno za naprostou klasiku. Na jeho vydání navazovalo první turné po Německu, jež se však nesetkalo s příliš příznivou odezvou ani u návštěvníků koncertu ani kritiky.

Einstürzende Neubauten se tak přesunuli do Londýna, kde natočili s pomocí nového muže v sestavě, zvukového inženýra Johna Caffertyho, vynikající album Zeichnungen des Patienten O.T.. O rok později konečně zasáhli Einstürzende Neubauten i do alternativních žebříčků, a to s kompilací 80 - 83 Strategien gegen Architektur, vydanou na prestižním nezávislém labelu Mute. V této době se Blixa Bargeld stává kytaristou Bad Seeds Nicka Cavea a kytarista Alexander von Borsig, navrátivší se k občanskému jménu Alexander Hacke, nastupuje k další australské, ve Evropě operující temné kapele Crime And The City Solution.

V souvislosti s rozšířením výrazového spektra jednotlivých členů se hudba Einstürzende Neubauten začíná více "organizovat" a být přístupnější i posluchačům, nezvyklým na čistě industriální brutální sound. Důkazem je např. umístění alba Fünf auf der nach oben offenen Richterskala (1987) v nezávislých žebříčcích. Stoupající renomé Einstürzende Neubauten otevírá kapele cestu i k hudební práci pro divadlo a film. Od devadesátých let do současnosti už jsou Einstürzende Neubauten přijímáni širokým spektrem posluchačů, jejich hudba přesunula k tvorbě zajímavých, často vyloženě písňových struktur, ve kterých mají velké místo nejen hlukové stěny, ale i ticho. Svědčí o tom komerčně i umělecky úspěšná alba Tabula Rasa (1993), Ende Neu (1996) či Silence Is Sexy (2000).

Po desce Perpetuum Mobile (2004) pak skupina znechucena politikou gramofonových firem založila webový projekt Neubauten.org, kterým komunikuje se svými fanoušky a nabízí jim ke stažení spoustu exkluzivit. Na něm postupně zveřejňuje sérii nahrávek pojmenovanou Musterhaus. Zatím poslední řadovou deskou EN je Alles Wieder Offen, vydaná v roce 2007 na vlastní značce Potomak.

foto © Mote Sinabel