Etran Finatawa - Desert Crossroads
Tracklist
- 1. Saghmar N Nanna
- 2. Kel Tamasheck
- 3. Iguefan
- 4. Tea Ceremony I
- 5. Jama'aare
- 6. Tekana
- 7. Ganyo Maada
- 8. Soto
- 9. Asistan
- 10. Bagui's Soundscape
- 11. Gaynaako
- 12. Alghahelm Taxat
- 13. Tea Ceremony II
- 14. Amidinine
- 15. Naanaaye
- 16. Tea Ceremony III
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Ve stínu hvězdných Tinariwen můžeme najít i další podobně zajímavá tělesa, která zároveň nejsou jejich pouhými klony. Etran Finatawa z Nigeru vytvářejí vlastně jakousi moderní vnitroafrickou fúzi, což není právě obvyklé, protože většinou bývá jedním ze sčítanců takových rovnic nějaká podoba "západní" populární hudby. Pravda, i oni využívají elektrické kytary a tudíž jsou angloamerickým rockovým světem ovlivněni, ale oba hudební styly, které se v jejich produkci potkávají, mají domácí kořeny.
Dva kytaristé a zpěváci jsou saharští Tuaregové a určují základní směřování kapely v duchu zmiňovaných Tinariwen: charakteristické vyhrávky, kolébavý rytmus a ladně popínavé melodie. Další tři muzikanti obstarávající různé tradiční perkuse ale pocházejí z národa Wodaabe, což je nevelké (a stejně jako Tuaregové převážně kočovné) etnikum žijící v oblasti Sahelu, stepního pásu navazujícího na saharskou poušť. Od svých zahalených kolegů se odlišují už vzhledem (výrazné malování v obličeji, ozdoby z pštrosích per), ale uplatňují i své vlastní hudební dědictví. Díky jejich hře je rytmická rovina skladeb o poznání výřečnější než u Tinariwen a když se připojí i se zpěvem, výsledek se od typického pouštního blues už dost vzdaluje (Ganyo Maada, Gaynaako).
Naléhavé kytarové propletence a pestrá škála hypnotických rytmů tvoří soudržný celek korunovaný zpěvnými melodickými linkami (za všechny třeba píseň Amidinine) a... číst dále
řadové album
2008
90 %
další alba
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře