"Kult hyeny" byl kromě nominace na žánrovou cenu Anděl ozdoben vítězstvím v cenách Břitva za album roku a v anketě album desetiletí získalo osmou příčku. Ani předchůdce "Rock'n'Freud" není žádný chudý bratříček. Album z roku 2007 se tehdy dokonce v cenách Anděl povedlo zvítězit a výčet dalších vítězství nemá ani smysl uvádět. Insania se zkrátka stala fenoménem, který má neotřesitelnou pozici na české scéně a vydává desky, které jsou zárukou skutečně kvalitního crossoveru. A ani novinka nazvaná "Zapal dům poraž strom" není výjimkou.
I tentokrát se dočkáme kvalitních textů, jejichž propracovanost a síla se řadí k české špičce. Ale ani vybroušené texty by nebyly ničím bez hlavního kazatele, revolucionáře, proroka a anarchistického antiboha Polyho, který svým charismatickým hlasem tato slova burcuje k životu. Při poslechu aktuální desky se vám před očima ona apokalypsa skutečně zjevuje a není lehké se ze světa Insanie následně dostat zpět do reality pochmurné společnosti. I tentokrát jsou skladby plny kontroverzních názorů, ostrých slov a explicitních scén.
Po razantním "Volným radikálu" ze zmíněné hyeny se i tentokrát dostavuje prvotřídní hit s cílem zničit vše okolo sebe. Řeč je o úvodní "Božské komedii" s energií srovnatelnou s hirošimskou atomovkou. Opět nepřichází v úvahu nějaké ústupky na intenzitě agrese: "Náš Bůh je neznaboh a na scestí nás přived, stejně jako my na scestí přivedeme vás. Tím lepší bude svět,... číst dále
"Kult hyeny" byl kromě nominace na žánrovou cenu Anděl ozdoben vítězstvím v cenách Břitva za album roku a v anketě album desetiletí získalo osmou příčku. Ani předchůdce "Rock'n'Freud" není žádný chudý bratříček. Album z roku 2007 se tehdy dokonce v cenách Anděl povedlo zvítězit a výčet dalších vítězství nemá ani smysl uvádět. Insania se zkrátka stala fenoménem, který má neotřesitelnou pozici na české scéně a vydává desky, které jsou zárukou skutečně kvalitního crossoveru. A ani novinka nazvaná "Zapal dům poraž strom" není výjimkou.
I tentokrát se dočkáme kvalitních textů, jejichž propracovanost a síla se řadí k české špičce. Ale ani vybroušené texty by nebyly ničím bez hlavního kazatele, revolucionáře, proroka a anarchistického antiboha Polyho, který svým charismatickým hlasem tato slova burcuje k životu. Při poslechu aktuální desky se vám před očima ona apokalypsa skutečně zjevuje a není lehké se ze světa Insanie následně dostat zpět do reality pochmurné společnosti. I tentokrát jsou skladby plny kontroverzních názorů, ostrých slov a explicitních scén.
Po razantním "Volným radikálu" ze zmíněné hyeny se i tentokrát dostavuje prvotřídní hit s cílem zničit vše okolo sebe. Řeč je o úvodní "Božské komedii" s energií srovnatelnou s hirošimskou atomovkou. Opět nepřichází v úvahu nějaké ústupky na intenzitě agrese: "Náš Bůh je neznaboh a na scestí nás přived, stejně jako my na scestí přivedeme vás. Tím lepší bude svět, čím víc mě budeš nenávidět, v týhle milý symbióze spolu přežijeme snáz." Samozřejmě nechybí již tradičně ani Joe: "Chuť krve v ústech, plnej plyn, v kufru podřezanej zkurvysyn, sirény v zádech ječí blíž a blíž, na tripu s Joem se fakt nenudíš." ("Nejsvětější trojice"). Mírný odklon od klasického repertoáru představuje výtečná "Píšu ti švabachem" s hiphopovou vložkou a dětským sborem. Na první pohled tato kombinace možná moc nepřesvědčí, ale zdání klame. Ono to funguje!
Do lehce (hodně v uvozovkách) popových vod sklouzne píseň "Sfoukni za mě svíci" s opravdu velkým hitovým potenciálem. Tyto žánrové odbočky působí veskrze sympatickým dojmem, ono ustrnout na jedné koncepci přece jen není důkazem kvalit skupiny. Insania si však dokázala vytvořit takový hudební nadhled, že si může dovolit experimentovat a zahlodávat se i do odlišných žánrových krků. Zarytí fanoušci kapely se však nemusí zbytečně obávat, stále se jedná o známý rukopis Polyho a jeho zplozenecké bandy.
Netypicky se tváří i "Až se to tu otočí" s nezvykle rockovým refrénem, který by se mohl zapasovat i do repertoáru tradičních tuzemských žánrových bandů. Metalové riffy zase burácejí v "Základech zla". Posledním knock-outem je "Neprojdou!", který posluchači srovná ciferník svou úderností a již zmíněnou energií, kterou má Insania na své poslední řadovce opět více než dostatek.
Kombinace textů, originální a propracované hudby, Polyho vokálu a insániovské aury má za následek desku, která je daleko před zbytkem tuzemské scény a nejen té žánrové. Vydat za sebou již tři jedinečné nahrávky, kde každá je trochu jiná, originální a přesto hudebně precizní je úkon hodný rockových legend, mezi které skupina bezpochyby patří. Nenapadá mě nikdo jiný, kdo by si zasloužil za své dílo plný počet bodů, než právě "Zapal dům poraž strom" Insanie, která stvořila dost možná svou nejlepší desku a jedno z nelepších alb tvrdé scény za poslední dekádu. "Kult hyeny" stále žije v našich srdcích, ale zápach spálených prken, ohořeliny nosných zdí a plazící se kmen stromu je to, co vnímáme nyní a vnímat budeme ještě dlouho.
Na závěr si dovoluji vypíchnout úryvky z textů recenzované novinky.
"Televizní národ miluje zábavu, která je vkusná. Tolik lásky nelze unést, proto naše hudba je hnusná." ("Polevil jsem v modlitbách")
"Cílem hudby je šířit strach, a když ne, je to kýč lacinej. Cílem dobra je konat zlo, proto jsem ochotnej teď být zlej. ("Základy zla")
"A není důležitý, kolik písní jsi sesmolil, ale nakolik jsi tím otrávil svět. A není důležitý, kolik ran jsi utržil, ale kolik´s jich s úroky vrátil zpět." ("Bioprodukt podsvětí")
11.11.2016 - 12:21 | mrkvivit
Na každé nové album "brněnské Hydry" se těším převelice. Zbožňuju ten charakteristický amalgám mysticko-rouhačských textů a rafinovaných melodií. Tentokrát si ale nemůžu pomoct a nelze se zbavit dojmu, že i tohle skvěle seřízené soukolí propadlo rutině a (skoro se to bojím vyslovit) místo objevování nových horizontů se bestie potácí v kruhu.
Poly je stále mistr slova a jeho texty by obstály i samy o sobě jako dekadentní básně, ale tematicky už se poněkud opakuje. To neustálé burcování proti všemu a všem, to neutuchající vyvolávání boha/ďábla a velebení vyvrženců prohnilé společnosti už mým uším zní poněkud monotónně.
Bohužel se mi i hudební složka tentokrát zdá nějak sušší a kolovrátkovitější. Stala se mi totiž hrozná věc: ve skladbě Sfoukni za mě svíci se mi cosi v hlavě seplo s motivem z Divé Báry od Kabátu a už se mi to přirovnání nedaří dostat z hlavy.
Pořád je to povedené album od kapely která určitě (nejen v tuzemském kontextu!) patří do mého top 10, ale tentokrát to není zásah do středu, ale tak za 6 bodů.
07.12.2013 - 17:39 | srajapet
Více než poctivá dávka nových nevergreenů.