Jacques Brel - Infiniment
Tracklist
- Disc 1:
- 1. La Quête
- 2. La Cathédrale
- 3. L'amour est Mort
- 4. Mai 40
- 5. Avec Élégance
- 6. Sans Exigences
- 7. Les Marquises
- 8. Orly
- 9. La Ville S'endormait
- 10. Jo jo
- 11. J'arrive
- 12. Quand on n'a que l'amour
- 13. Le Plat Pays
- 14. Mon Enfance
- 15. Les Vieux
- 16. Le Chanson de Jacky
- 17. La Valse àMille Temps
- 18. Le Prochain Amour
- 19. Le Chanson des Vieux Amants
- 20. Ne Me Quitte Pas
- Disc 2:
- 1. Amsterdam
- 2. La Bière
- 3. Bruxelles
- 4. Le Diable "ça va"
- 5. Il Nous Faut Regarder
- 6. L'Enfance
- 7. Ces Gens-là
- 8. Les Bonbons
- 9. Les Flamandes
- 10. Les Bourgeois
- 11. Jef
- 12. Mathilde
- 13. Marieke
- 14. Madeleine
- 15. Les Bigotes
- 16. Vesoul
- 17. Le Moribond
- 18. Au Suivant
- 19. Le Dernier Repas
- 20. Je Suis Un Soir d'Été
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Nic pro cyniky. Šanson obecně a Jacques Brel obzvlášť, to jsou vypjaté emoce, rozdrásaná duše, osudové vášně a život nadoraz. Právě tenhle všestranný Belgičan je mi ze všech šansoniérů - při vší úctě k Edith Piaf - zdaleka nejbližší. I když vím, že jeho rozervanost byla přinejmenším zčásti výsledkem pečlivé dramatické přípravy (však se uplatňoval i jako herec), nijak to neumenšuje srdcervoucí zážitek z jeho písní, ve kterých jde místy do takové expresivity jako by byl na pokraji nervového zhroucení a přitom nepřehrává, vždycky zůstává uvěřitelný. Totální odevzdanost hudbě a slovu, jakou Brel předvádí snad už ani nemůže jít dál.
Na prvním disku převažují táhlé, roztoužené balady včetně té nejznámější - Ne Me Quitte Pas - , ale nepůsobí monotónně díky úžasně propracovaným aranžím. Těm Brel věnoval vždycky velkou pozornost, takže v jeho písních můžeme slyšet vedle signifikantního vířivého akordeonu i kytaru, dechy, smyčce nebo různé perkuse, často ve velmi neotřelých figurách a kombinacích. Ještě víc je to slyšet na druhém CD, které představuje Brela v náladově různorodějších polohách od hřímajícího patosu přes ironický úšklebek až po čtverácké čepýření a koriguje tak obraz věčně ztrápeného barda jaký navozuje první část výběru.
Infiniment je důstojnou, reprezentativní vizitkou Brelova gigantického talentu, který neváhám klást na roveň jménům jako je Dylan nebo Cohen.
kompilace
2003
100 %
další alba
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře