Micachu & The Shapes
Ledaskdo tuhle dvaadvacetiletou holku z Londýna, civilním jménem Mica Levi, označuje za geniální umělkyni. Její debutová deska Jewellery, kterou nahrávala za asistence celebrity experimentální hudby Matthewa Herberta - a i tím jí zajistila celosvětovou pozornost - nasvědčuje tomu, že na povídačkách o tom, že takovýhle talent se objevuje maximálně jednou za pár let, něco bude. Ti, kdo viděli její koncerty letos na Primaveře nebo při jiných zastávkách evropského turné, taky nešetří chválou.
Faktem je, že v doprovodu dvoučlenné kapely Shapes (bubeník Marc Pell a klávesačka Raisa Khan) dovede Mica pořádně zacloumat s mantinely pop music. Její songy se často přelamují z jedné melodie do druhé, aby vytvořily třetí, přičemž každou jednotlivou by jiní, méně obdaření muzikanti brali všemi deseti a jednoho napadne, jestli to není plýtvání. Ukázkou je její průlomový song Golden Phone, internetový „hit“ a skladba, kterou inspiroval telefon umístěný na Golden Gate Bridge v San Franciscu, který má být k dispozici těm, kdo na most přijdou s myšlenkou na sebevraždu.
Micachu ve svojí hudbě vyzobává fígle mnoha žánrů a stylů počínaje hip-hopem přes lo-fi indie rock až po vážnou hudbu a vytváří vlastní, chaotický, současný a přitažlivý svět. „Mám ráda Beefhearta, Nirvanu, kvalitní pop a miluju dance music,“ vypočítává v jednom rozhovoru všestranná Mica, jinak taky DJka, MC, producentka začínajících hip-hopových kapel a taky autorka symfonie pro Londýnský filharmonický orchestr.
Komentáře
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.