Michael Kocáb má ve své sólové dráze již dva zářezy. První a zároveň nejznámější album "Povídali, že mu hráli" vyšlo již v roce 1988, kde tehdy Kocáb prezentoval stále ještě moderní novou vlnu. Poměrně progresivní dílo však postupem času přišlo o své ostré hrany a dnes působí lehce omšele. Ani druhý elektronický pokus "Za kyslík" nedopadl nijak slavně. Možná i proto se Kocáb rozhodl světu znovu ukázat, že stále má co mluvit do moderní hudby. Výsledkem jeho snažení má být novinka "Abstract", kterou sám považuje za komplikované nadčasové dílo, které současné publikum nedocení a je určeno jen pro úzký okruh posluchačstva.
Pravda, trochu snobský přístup. Ale budiž. Jeho poslední mezinárodní projekt "Aftershocks" se i díky renomovaným hudebníkům povedl a Kocáb se tu po letech znovu projevil jako zdatný skladatel. Rozpačitěji byl přijat jeho předchozí pokus oživit tehdy rozhádaný Pražský výběr, vystupující pod názvem Pražský výběr II. Album "Vymlácený rockový palice" nebylo sice vyloženým fiaskem, ale ani dílem hodným jména původního Výběru.
Srovnáme-li "Abstract" s jeho poslední tvorbou, je více než patrné, nakolik se hudebník a bývalý politik hudebně hledá. Je evidentní, že jeho záliba tkví v experimentální hudbě, ale místo moderního zvuku, po kterém tolik touží, stále více a více zabředává do své typické novovlnné škatulky. Namísto futuristického přesahu nalezneme spíš úsměvné pokusy o něj. Celé dílo totiž... číst dále
Michael Kocáb má ve své sólové dráze již dva zářezy. První a zároveň nejznámější album "Povídali, že mu hráli" vyšlo již v roce 1988, kde tehdy Kocáb prezentoval stále ještě moderní novou vlnu. Poměrně progresivní dílo však postupem času přišlo o své ostré hrany a dnes působí lehce omšele. Ani druhý elektronický pokus "Za kyslík" nedopadl nijak slavně. Možná i proto se Kocáb rozhodl světu znovu ukázat, že stále má co mluvit do moderní hudby. Výsledkem jeho snažení má být novinka "Abstract", kterou sám považuje za komplikované nadčasové dílo, které současné publikum nedocení a je určeno jen pro úzký okruh posluchačstva.
Pravda, trochu snobský přístup. Ale budiž. Jeho poslední mezinárodní projekt "Aftershocks" se i díky renomovaným hudebníkům povedl a Kocáb se tu po letech znovu projevil jako zdatný skladatel. Rozpačitěji byl přijat jeho předchozí pokus oživit tehdy rozhádaný Pražský výběr, vystupující pod názvem Pražský výběr II. Album "Vymlácený rockový palice" nebylo sice vyloženým fiaskem, ale ani dílem hodným jména původního Výběru.
Srovnáme-li "Abstract" s jeho poslední tvorbou, je více než patrné, nakolik se hudebník a bývalý politik hudebně hledá. Je evidentní, že jeho záliba tkví v experimentální hudbě, ale místo moderního zvuku, po kterém tolik touží, stále více a více zabředává do své typické novovlnné škatulky. Namísto futuristického přesahu nalezneme spíš úsměvné pokusy o něj. Celé dílo totiž působí jako naivní vize budoucnosti. Takové retro sci-fi ve stylu "jak asi zní hudba v roce 2050". Současnou hudbu však "Abstract" rozhodně nereflektuje, natož experimentální, elektronickou či progresivní scénu.
Nejlépe nahrávku vystihuje název jedné z jejích skladeb "Tatínku, co je to chaos?". Odpověď se nabízí. Jednotlivé písně totiž nemají moc jasnou strukturu a Kocáb míchá styly tak zvláštně, že z nich bere spíš to nejhorší než nejlepší. Funky "Ruppert to vychytá" s Matějem Ruppertem za mikrofonem je totálně bez energie a celá píseň působí jako hromada balastu. Hiphopová "Zvěřinec 518" s hostujícím Vladimirem 518 má zřejmě reflektovat moderní scénu, leč skladba působí omšele, jak z devadesátých let, kdy u nás hip hop nabíral na popularitě. Podobné to je i s elektronickou podivností "On Time, Mr. Paulicek!". I jeden její poslech je příliš a těžko se k ní bude posluchač znovu vracet. Závěrečná "Klement Gottwald" zase zarazí nevtipným dialogem Kocába s neslavným prezidentem.
Nejzajímavěji z celé desky vyznívá úvodní "Jako havran", kde tatínkovi pomohla jeho nejstarší dcera Natalie Kocab. Její specifický, ocelově chladný zpěv se nakonec do podivné hudby Kocába hodí nejlépe. Takřka jediný zajímavější moment desky však utlumí zvláštně vložené útržky z výběrovských písní.
O tom, že je (byl) Michael Kocáb významný tuzemský hudebník, není pochyb. Pražský výběr patří k tomu nejzásadnějšímu, co se na tuzemské scéně kdy odehrálo a Kocáb na tom má svůj podíl. Na rozdíl od Michala Pavlíčka, který i po Výběru dokázal vytvořil mnoho zajímavých hudebních děl, počínaje Stromboli, BSP až po spolupráci s Monikou Načevou, se však Kocáb hudebně příliš neposunul. Zřejmě i proto se tolik angažuje v pokračování Pražského výběru. Zbytek kapely dle různých reakcí o to zas až tolik nestojí. Novinka "Abstract" je ale hudební omyl, který se jen těžko hodnotí a je zoufale nezajímavý a neaktuální.
Komentáře