Mňága a Žďorp je další z kapel, co poctivě a neúnavně objížděly kluby, a tak nějak jim to vydrželo už pětadvacet let. Svou hudební pouť nechali zdokumentovat kolegy muzikanty na tribute albu "Dáreček". Na dvou cédéčkách (plus dévédéčku s dokumentem o vzniku celé této kolekce) tu najdete třicet reakcí na to, jak Petr Fiala s kapelou působí na své okolí.
"Dáreček" je díky různorodosti muzikantů nesmírně pestrým albem (kdyby to byl best of sestavený z klasických verzí skladeb, bylo by to jiné a asi by mě to tolik nebavilo poslouchat). Ve svých skoro sto minutách střídá nálady, pohledy na svět, vynikající i možná odbyté covery. Většina z nich má ale společný jednak vztah nových interpretů k dnes již klasice tuzemské hudební scény, jednak také otisk samotného nového interpreta. Skoro by se až albu nabízel podtitul "Zahraj mi písničku od Mňágy a já ti povím, jaký jsi muzikant".
A tak, když se albem proposloucháváte, nemůžete si nevšimnout některých jasných a typických vlastností daných hudebních uskupení. Tři sestry jako by písničku vzali, na první dobrou zahráli svým stylem a bylo hotovo. Vznikla klasická sesterská hospodská odrhovačka. Nebo Čechomor, který se v dokumentu vyznává ze svého nekritického obdivu k Mňáze a který docela vtipně přepoužil již jednou přepoužitý Fialův riff (nejdřív Plíhalova "Nagasaki, Hirošima", pak Nohavicova "Mladičká básnířka"), který teď zabalil "Pro tebe" do svého sterilního folklorečku. Z opravdové... číst dále
Mňága a Žďorp je další z kapel, co poctivě a neúnavně objížděly kluby, a tak nějak jim to vydrželo už pětadvacet let. Svou hudební pouť nechali zdokumentovat kolegy muzikanty na tribute albu "Dáreček". Na dvou cédéčkách (plus dévédéčku s dokumentem o vzniku celé této kolekce) tu najdete třicet reakcí na to, jak Petr Fiala s kapelou působí na své okolí.
"Dáreček" je díky různorodosti muzikantů nesmírně pestrým albem (kdyby to byl best of sestavený z klasických verzí skladeb, bylo by to jiné a asi by mě to tolik nebavilo poslouchat). Ve svých skoro sto minutách střídá nálady, pohledy na svět, vynikající i možná odbyté covery. Většina z nich má ale společný jednak vztah nových interpretů k dnes již klasice tuzemské hudební scény, jednak také otisk samotného nového interpreta. Skoro by se až albu nabízel podtitul "Zahraj mi písničku od Mňágy a já ti povím, jaký jsi muzikant".
A tak, když se albem proposloucháváte, nemůžete si nevšimnout některých jasných a typických vlastností daných hudebních uskupení. Tři sestry jako by písničku vzali, na první dobrou zahráli svým stylem a bylo hotovo. Vznikla klasická sesterská hospodská odrhovačka. Nebo Čechomor, který se v dokumentu vyznává ze svého nekritického obdivu k Mňáze a který docela vtipně přepoužil již jednou přepoužitý Fialův riff (nejdřív Plíhalova "Nagasaki, Hirošima", pak Nohavicova "Mladičká básnířka"), který teď zabalil "Pro tebe" do svého sterilního folklorečku. Z opravdové písničky s duší se stala zmalovaná barbie bez vlastní tváře.
Přesto se v řadě verzí povedlo najít ducha skladby, pracovat s ním, ale neznásilnit jej. Zůstala silná atmosféra, tak typická a důležitá pro valmezskou partu. Příkladem jsou skladby "Ve 4 ráno", "Ve skutečnosti" a "Člověk nového typu" přepracované od Priessnitz, Květů a Už jsme doma. Zadařilo se také Znouzectnosti. Ta dostala do "Psů pana Pavlova" až hororovou, hodně těžkou náladu, s níž klasickou fialovskou bezvýchodnost (tu z doby, kdy svět byl jenom hodinový hotel) udělali ještě hmatatelnější a surovější. Hodně zábavní jsou i Monkey Business, kteří jednu z nejslabších věcí Mňágy posunuli do smyslné a tělními tekutinami provoněné verze.
DVD dokument
Film o vzniku projektu nechává nahlédnout do kuchyně všech přítomných umělců. Často odhaluje některé věci, které by možná měly zůstat skryté. Třeba jak povrchně někteří Mňůgu znají, jiní šíří dál do světa omyl o tom, že píseň "I cesta může být cíl" napsal Fiala (ve skutečnosti je to Janota). Úsměvně působí i povídání s Tata Bojs, kteří chtěli nahrát písničku od Slepého střeva, ale Petr Fiala prý trval na tom, že musí jít o skladbu od Mňágy. Ve finále ale přispěli písní "Měsíc" ze sólového alba Petra Fialy.
Překvapivě mdle dopadla práce našich písničkářů, kteří většinou pohořeli. Ani Xindl X ani Michal Hrůza ani NiceLand nedokázali uchopit písničky tak, aby se z nich nevytratila duše a náboj. Naproti tomu Tomáš Klus svým patetickým projevem ukázal, že ať zazpívá cokoliv, bude to půsubit jako velká slova a obrovské myšlenky. A ačkoliv "Salám banán" posunul do docela jiných vod, než v jakých se kdy pohyboval, zní to přesvědčivě a funguje to. Tou nejopravdovější poctou je ale fascinující skladba "Pete Best" od skupiny MIDI LIDI. Ač ji sice Mňága a Žďorp nenazpívala ani nenapsala, přesto přesně vystihuje její duši, poetiku i muzikálnost. Stejně tak i frázování a pěvecký projev Petra Fialy.
I přes všechno výše napsané je "Dáreček" výborným albem. Je zábavné, pestré a dobře se poslouchá. Funguje a je pravým tributem pro nejslavnější skupinu z Valašského Meziříčí. Bylo by skvělé, kdyby se i další kapely nechaly inspirovat a nechaly si připravit podobné dárky. Tak jako v minulosti třeba Janota, divadlo Semafor nebo Olympic.
Komentáře