New Model Army - Today Is a Good Day

Partu kolem Justina Sullivana lze s mírnou nadsázkou zařadit do zlatého fondu evropské hudby. Za svoji třicetiletou existenci ovlivnila bezpočet dalších následovníků a pokračovatelů. Možná ke své vlastní škodě vždycky zůstávala poněkud stranou hlavního proudu. V důsledku toho si je našel pouze ten, kdo o to skutečně stál. Výsledkem tak byla nepříliš početná, o to však ryzejší fanouškovská základna. Na pozici klasiků post-rocku, potažmo post-punku to však kapele nikdy ani v nejmenším neubralo.

Kapela, která se na hudebním poli pohybuje takovou dobu, dávno nemá zapotřebí překonávat kdovíjaké a kdovíkým vytyčené cíle. Už před dlouhou dobou přestala bojovat s čísly mapujícími prodeje desek nebo návštěvnosti koncertů. Místo toho se zaměřuje na hudbu samotnou a myšlenky, které jejím prostřednictvím posluchačům předává. Kritické komentáře k momentálnímu dění byly od nepaměti její silnou kartou. Ani na letošním albu "Today Is A Good Day" nelze mluvit o výjimce.

New Model Army deset let po vstupu do nového tisíciletí nepředvádějí žádné nečekané průlomy ani žánrové veletoče. Ve srovnání s desítkou předchozích desek snad pouze nepatrně přitvrdili. Charakteristické atributy si však dále uchovávají a bedlivě dbají, aby byly pořád snadno rozpoznatelné. Melodičnost, typický zvuk kytary, kritika současné společnosti, ale především nezaměnitelný vokál Justina Sullivana jsou stále přítomny. Zmíněná kytara místy až nostalgicky evokuje přelom osmé a deváté dekády minulého století. Osobitější známku ustrnutí v toku času bychom hledali jenom marně.

Po třech desítkách let zůstávají New Model Army kapelou, na kterou je stále spolehnutí. A to jak po stránce hudební, tak po té, řekněme, ideové. Téměř s jistotou lze říct, že kdyby hráli za deset, dvacet nebo třeba třicet let, zůstanou stále svými. A to v dnešní době není málo.