O kolika svých alter egách nám už Nicki Minaj vyprávěla? Začalo to s Cookie, která rapperce v dětství hodně pomohla, když se její rodiče hádali. Ta se přeměnila na Harajuku Barbie, asi nejznámější identitu, lehce naivní dívku (překvapivě) milující růžovou. Následovali Feemale Weezy, tedy ženská verze Lil Wayne, nebo Roman Zolanski, agresivní dvojče interpretky. Co ale víme o ženě s vlastním jménem Onika Tanya Maraj?
Překvapivě málo. A na tohle asi Nicki při psaní textů pro "The Pinkprint" přišla. Rozhodla se tedy, že odhodí bláznivé paruky a extravagantní kostýmy. Že bude sama sebou a že nám odhalí svou intimnější stránku. A tak se nám dostává například písně "All Things Go". V té se slečna Minajová ohlíží za svým životem. A že je pořádně pestrý - ne vždy ale v tom pozitivním smyslu. Ve svých patnácti letech podstoupila potrat. Ve chvílích, kdy vypráví o svém zesnulém bratranci, Nicholasu Telemaque, až mrazí. Jeho smrt si vyčítala a propadla drogám. Na předloňské desce se to s texty mělo přibližně takto: "Jsem nejlepší, a pokud mě nemáš rád, jsi strašná a netalentovaná osoba." Obavy z toho, že tomu tentokrát bude stejně, se ukázaly jako zbytečné. Rozchody ("Grand Piano"), hymny na velké zadky ("Anaconda"), osobní výpovědi ("All Things Gone", nebo dokonce i "Only"), to vše tady nalezneme.
Pokud si stále myslíte, že tahle Američanka neumí zpívat, poslechněte si mistrnou "I Lied". V refrénu ze sebe totiž vydává všechno. K... číst dále
O kolika svých alter egách nám už Nicki Minaj vyprávěla? Začalo to s Cookie, která rapperce v dětství hodně pomohla, když se její rodiče hádali. Ta se přeměnila na Harajuku Barbie, asi nejznámější identitu, lehce naivní dívku (překvapivě) milující růžovou. Následovali Feemale Weezy, tedy ženská verze Lil Wayne, nebo Roman Zolanski, agresivní dvojče interpretky. Co ale víme o ženě s vlastním jménem Onika Tanya Maraj?
Překvapivě málo. A na tohle asi Nicki při psaní textů pro "The Pinkprint" přišla. Rozhodla se tedy, že odhodí bláznivé paruky a extravagantní kostýmy. Že bude sama sebou a že nám odhalí svou intimnější stránku. A tak se nám dostává například písně "All Things Go". V té se slečna Minajová ohlíží za svým životem. A že je pořádně pestrý - ne vždy ale v tom pozitivním smyslu. Ve svých patnácti letech podstoupila potrat. Ve chvílích, kdy vypráví o svém zesnulém bratranci, Nicholasu Telemaque, až mrazí. Jeho smrt si vyčítala a propadla drogám. Na předloňské desce se to s texty mělo přibližně takto: "Jsem nejlepší, a pokud mě nemáš rád, jsi strašná a netalentovaná osoba." Obavy z toho, že tomu tentokrát bude stejně, se ukázaly jako zbytečné. Rozchody ("Grand Piano"), hymny na velké zadky ("Anaconda"), osobní výpovědi ("All Things Gone", nebo dokonce i "Only"), to vše tady nalezneme.
Pokud si stále myslíte, že tahle Američanka neumí zpívat, poslechněte si mistrnou "I Lied". V refrénu ze sebe totiž vydává všechno. K dokonalosti píseň ale dovedl až Mike Will Made It se svými hypnotickými beaty. Zvládne ale Nicki tak náročnou skladbu uzpívat naživo? O tom bude nejlepší se přesvědčit na některém z koncertů. Čeští barbz, jak si fanoušci říkají, mají ale smůlu, jelikož v rámci "The Pinkprint Tour" sem rapperka nezavítá - pro nás nejbližší koncert se bude konat 20. března ve Frankfurtu.
Emotivní Nicki si teď chvíli odpočine (kdo se do ní zamiloval, může se těšit na závěr alba), slovo dostala ta s prořízlou pusou. Třeba v ódě na orální sex s Arianou Grande - příjemné překvapení pro ty, kteří už mají sladké holčičky s culíkem po krk. Nástupce remixu "Flawless" s Beyoncé, "Feelin' Myself", se povedl na jedničku a nabízí to, co od milovnice růžové očekáváme - nevyzpytatelný rytmus se spoustou slovních hříček.
Deska se netají tím, že se chce líbit. Většině položek propadnete během chvilky. Pop je chytře kombinován s hip hopem v každém songu, ne jako v případě "Pink Friday: Roman Reloaded", kde tomu bylo jedině tak (hiphopově), nebo onak (klubově). Do krajností, jako v případě "The Night Is Still Young", se snad ale zacházet nemuselo. Dr. Luke při míchání ingrediencí opět příšerně přesladil. Ti, co si ale v jednoduchém, žvýkačkovém popu libují, jistě zamáčknou nostalgickou slzu, skladba totiž jako jediná připomene minulé album.
U Nicki je fajn, že se má kam posunout. Radost všem posluchačům toužícím po kreativitě jistě udělá fakt, že samotná interpretka několika písním vdechla život/zvuk. Na konci již zmíněného otvíráku "All Things Go" říká: "Právě jsem dokončila psaní. Tohle je 'The Pinkprint'." Zní pyšně - a má k tomu důvod.
Komentáře