Ohm Square - Resist Dance

Jak jsme již z kraje týdne informovali, Ohm Square jsou zpět. Sice v okleštěné duo podobě (Jan2 a Charlie One), ale plní nové energie a zvukových experimentů. S épéčkem "Resist Dance" jim ve studiu pomohli nejenom koncertní hosté Mirek Lacko (klávesy, zvonkohra), Dudu Morais (perkuse) a Andy Lažo (mix). Pevně zakotvený zůstal hlasový projev Charlotte Fairman, který se za ta léta stal poznávací značkou. Honza Čechtický se pravděpodobně díky uskutečněné (doufáme, že neukončené) zkušenosti s Prince Of Tennis, kde prokoukl jiná podobenství electropopu, opět nadchl pro experimentování s ruchy, samply, beaty a prostými melodickými prvky. Výsledek na "Resist Dance" je hutný a nepostrádá charakteristické prvky jejich tvorby; "Sweet Love" v sobě skrývá i hitové ambice.

Sice je pryč ironie ukrytá v textech z "Love Classics" a k hlavnímu slovu se zde spíše dostává jakási melancholie, deprese pochmurných dní (žádné rozjařené atmosféry nejsou v tento moment hmatatelné). Hudebně je naopak cítit škádlení s dodnes funkční alchymií z druhé desky "Scion", na které Ohms rozehráli své vytříbené hry se zvukovými detaily. Avšak zapomeňte na vyloženě splašené rytmy a nenechte se zmást potemnělým zaostřením. "Humanic" jako prostřední element nejvíce tepe (ukrytý náznak nervnosti má své kouzlo), přesto nevybočuje a je vyrovnanou spojnicí mezi typičtějšími "Woodie Boogie" a "Sweet Love" (prezentované v "Moonshine Mixu").

"Resist Dance EP" je velmi slibným návratem Ohm Square před podzimní deskou, plus se asi v jejich podání dočkáme nejednoho překvapení. V tomto elektronicky pulsujícím provedení jim to vždy nejvíce slušelo a zároveň to není jen jakýsi návrat, otočení kormidla ke kořenům. Zabarvení všech tří skladeb do chmurných nálad je namístě a neblafuje posluchače. Nedočkavost spojená s podzimem, kdy by mělo vyjít ono album, se bude postupně stupňovat.