Orbital - 30 Something

Orbital se této výzvy nezalekli, ačkoliv příprava "30 Something" nejenom kvůli covidovým omezením nabrala skluz, a vyšla se zpožděním. Na druhou stranu se fanouškům této dnes již legendy dostává do rukou rozsáhlý dokument, jenž tuto dvojici přibližuje jako zásadní skupinu, která byla u rozkvětu raveu, techna nebo acid housu. V toku let se zvukově proměňovala, přesto si držela svůj rozpoznatelný rukopis.

Celý pohled na uplynulých třicet let začíná přesně tam, kde v bookletu začíná vyprávění Paula Hartnolla.o tom, jak byl ve svých dvaceti zbit policií na domácí rave párty v Sevenoaks v Kentu. Úvodní dvojice "Smiley" a "Acid Horse" je záznamem prvních tvůrčích snah obou bratrů v domácím studiu.

Z dnešního pohledu ty acidhousově laděné tracky působí hodně dřevně, přesto je v nich patrná jakási soudobá práce se zvukovým designem, který Hartnollovi aplikují převážně ve svých hutných live setech.

V těchto momentech se totiž nechávají strhnout energií z publika, každý z jejich kultovních tracků zní navíc vždy drobet jinak. Milou připomínkou je i edit hymny "Where Is It Going?", postavené na posmrtně publikovaném proslovu fyzika Stephena Hawkinga. Phil a Paul ji poupravili pro zahajovací ceremoniál paralympijských her v Londýně v roce 2012 a poprvé ji tehdy oficiálně vydali.

Druhá, výrazně objemnější část kompletu je souborem nově natočených skladeb, do nichž Orbital vtěsnali své nadšení právě z koncertování. Tento blok vznikl během živých sessions a většina materiálu prošla něčím, co by se dalo nazvat aktualizací přístupu k hraní.

Může jen zamrzet fakt, že selekce se držela spíše v historii - čerpá hlavně z obou bezejmenných alb (ta se dnes rozlišují dle barev na přebalech, tedy "Green" a "Brown"), která se stala základními kameny jejich tvorby. Snad tedy kousky jako "Nothing Left", "Beached", "Doctor?" nebo třeba "New France" uslyšíme aspoň na některém z příštích vystoupení. Velmi překvapí miniatura "The Box", která si vystačila jen ze základním motivem, "Beflast" nebo pozitivně nabitá "Halcyon" naopak neztratily nic ze svého glancu.

Posledním a nejvydatnějším soustem z "30 Something" je přehlídka remixů z dílny převážně mladších tvůrců. Nabízí přitom velmi širokou žánrovou škálu. Mezi hlavní lákadla patří "Halcyon & On" v otěžích zručného Jona Hopkinse, který dokázal skladbu rozvířit tak, že někomu může připadat dokonce lepší než původní verze.

Něco jako ekologická agitka "The Girl with the Sun in Her Head" je zde zastoupena dvěma úpravami. Tu první, hodně vyšperkovanou detaily a až hračičkářským přístupem stvořil náš Floex a je to libůstka, kterou nepřeslechnete. Oproti němu Lone ke svému remixu přistupoval mnohem přímočařeji, výsledek přesto zachovává poutavou atmosféru originálu.

Legendární "Belfast" se dočkala nejvíce přepracování. ANNA nachystala plně funkční techno exkurz (na digitálních platformách naleznete i ambientně laděnou vsuvku tracku). Naopak David Holmes v samotném závěru svého dvanáctiminutového remixu buduje důmyslnou melodickou linku.

"Are We Here?" v úpravě od dvojice Dusky ctí vokální linku Alison Goldfrapp a načechrává ji novými plochami kláves a samply orchestru. Joris Voorn srovnal "The Box" do přímé linky a přidal výraznější beat. A tak bychom mohli pokračovat. Každý si tu najde své oblíbence, všechny remixy však spojuje úcta k jedinečným aspektům původních předloh.

Jejich syntezátorové riffy, práce s beaty, samply a ruchy jsou tak charakteristické, že je vždycky poznáte. Orbital si za tři desetiletí vybudovali nezaměnitelné zvukové impérium, z něhož se dá bezmezně čerpat a které ani dnes neztrácí na své důležitosti. "30 Something" ovšem není jen obyčejnou kompilací singlů, ostatně na mnoho z nich se ani nedostalo. Daleko více jednak poukazuje na to, jak mohou znít legendární klubové tracky v současném nastavení Phila a Paula Hartnollových, jednak nabízí směry, do nichž je lze ještě dále rozvést. Kolekce se stopáží hodně přes dvě hodiny je tak důsledně vystavěným a monumentálním pomníkem jedné éry Orbital. A dost možná začátkem té další.]]>