Skyline - Private Madness, Public Danger

Neuwerthovi můžeme vděčit za mnohé. Z obyčejných demosnímků dokázal udělat výtečný debut Kryštof, s Obří broskví natočil v podobě "Potápěčů" jednu z nejlepších desek minulých let, vypiplané "Nanoalbum" Tata Bojs je pak už časem vybroušený diamant. A nyní pomohl i Skyline na padrť rozbít jejich věčné prokletí - jak jejich živelné koncerty přetavit do podoby studiové desky. Což nejde. Důkazem budiž minulé album "Escapism", kde živý záznam z brněnské Flédy studiovku porazil na hlavu. Kapela se tak na novince "Private Madness Public Danger" vydala cestou poněkud jinou, než by asi její skalní fandové z předních řad na koncertech chtěli. Vyrazili totiž do popových vod. A přitom přidali kytary.

Kapela samozřejmě do popu pouze zamířila, ne že by tam zcela dojela, na to jsou Skyline až moc koncertní skupina. Zůstaly nabroušené kytary, ubylo rapu (oba frontmani téměř výhradně zpívají a jde jim to o hodně lépe než na minulé desce), zvuk je vyšlechtěn, změkčen a zmoderněn. Rozhodně si je už nespletete s 2 Unlimited, jak se mohlo stát někdy v minulosti. Největší zpopovatění spočívá v tom, že refrény jsou ještě refrénovitější. Poměrně překvapivě se nedočkáme žádného zvolnění, Skyline to do nás hrnou od první do poslední stopy, což je trochu škoda, protože oni i pomalu umějí - jak dokázali třeba na "Virginplatonicpanic". Přece jen by to po peckách jako "Black Hole", "Me, Me, Me" či "Boost!" chtělo i trošku jinou atmosféru. Díky tedy za aspoň trošku rozvolněné "City Lights".

Marka Rybin, která v kapele nahradila Jitku Charvátovou, mezi zbylé členy zapadla naprosto bez problémů a její vokál proplétající se s hlasy dvou MCs je jedním z největších pozitiv novinky. Nedá se říci, zda je lepší, nebo horší, vlastně se nedá ani říct, že by byla nějak moc jiná než Jitka. Prostě do skupiny organicky zapadla, že vás ani nenapadne, že tomu bylo před nedávnem jinak.

"Private Madness Public Danger" nabízí ve tvorbě Skyline příjemný posun a přitom opět nabízí to, co kapela umí nejlépe - povedenou party nahrávku. Tentokrát se ovšem vyplatí si ji poslechnout i se sluchátky na uších, ne jen jako ohulenou verzi při domácím večírku.