Stormzy před třemi lety sebevědomě nakráčel na pyramidovou stage festivalu Glastonbury v neprůstřelné vestě s britskou vlajkou, značící sociální nerovnosti na ostrovech, publikum ani netušilo, jak důležitého momentu v historii hudby se v následujících minutách stane svědkem.
Umělec jasně ukázal, že rap který v předchozích letech nabíral na popularitě u mainstreamových posluchačů, je momentálně žánrovou jedničkou a že si prostřednictvím něj interpreti nemusejí dokazovat jen velikost svého ega. Rozjel nezapomenutelnou show, na které mimo jiné poslal - slušně řečeno - ke všem čertům politika Borise Johnsona. A teď je tu s deskou "This Is What I Mean".
Už otvírák s názvem "Fire + Water", od kterého byste dle názvu očekávali energickou jízdu, překvapí a ukáže, jakým směrem se novinka vydá. Vyklidněný Stormzyho hlas se zprvu spíše než o rap pokouší o soulový zpěv. V textu demonstruje svou zranitelnost a pocit opuštěnosti. To vše ze začátku jen za doprovodu kláves, později se přidávají vícehlasy a muzika začne být sofistikovanější. Osmiminutový track není jen intrem, které máte chuť přeskočit, ale perfektním úvodem do nově otevřené třinácté komnaty britského rappera.
Pokud bychom měli vypíchnout prvek, tedy přesněji řečeno nástroj, který je pro celou nahrávku signifikantní, bylo by jím rozhodně piano. Tím začíná i skladba "Please", která zní jako Stormzyho osobní modlitba. Zpočátku spíše odříkávaná, později plynule přejde... číst dále
Stormzy před třemi lety sebevědomě nakráčel na pyramidovou stage festivalu Glastonbury v neprůstřelné vestě s britskou vlajkou, značící sociální nerovnosti na ostrovech, publikum ani netušilo, jak důležitého momentu v historii hudby se v následujících minutách stane svědkem.
Umělec jasně ukázal, že rap který v předchozích letech nabíral na popularitě u mainstreamových posluchačů, je momentálně žánrovou jedničkou a že si prostřednictvím něj interpreti nemusejí dokazovat jen velikost svého ega. Rozjel nezapomenutelnou show, na které mimo jiné poslal - slušně řečeno - ke všem čertům politika Borise Johnsona. A teď je tu s deskou "This Is What I Mean".
Už otvírák s názvem "Fire + Water", od kterého byste dle názvu očekávali energickou jízdu, překvapí a ukáže, jakým směrem se novinka vydá. Vyklidněný Stormzyho hlas se zprvu spíše než o rap pokouší o soulový zpěv. V textu demonstruje svou zranitelnost a pocit opuštěnosti. To vše ze začátku jen za doprovodu kláves, později se přidávají vícehlasy a muzika začne být sofistikovanější. Osmiminutový track není jen intrem, které máte chuť přeskočit, ale perfektním úvodem do nově otevřené třinácté komnaty britského rappera.
Pokud bychom měli vypíchnout prvek, tedy přesněji řečeno nástroj, který je pro celou nahrávku signifikantní, bylo by jím rozhodně piano. Tím začíná i skladba "Please", která zní jako Stormzyho osobní modlitba. Zpočátku spíše odříkávaná, později plynule přejde do rapu a chvíli nato zase ohne pravidla a vrátí se zpět k mluvenému slovu. Síla téhle písně je překvapující. V momentě kdy autor prosí o odpuštění pro svého otce, který jej v dětství opustil, a poté si silně oddechne, je cítit bolest.
Ta se - opět společně s klavírem - objevuje i v songu "Holy Spirit". Zde už ale možná doplácí na svou jednoduchost až příliš. Příjemné na poslech, po hudební stránce však nic výjimečného.
Fanoušky klasické tvorby tohoto devětadvacetiletého Londýňana potěší titulní kus. Charakteristický styl oplývá sebevědomím a záda mu ve hřmotném beatu kryje armáda sborových vokálů. Ačkoliv tento track vlastně spíše rozbíjí celkový koncept alba, není to v tomto případě primárně špatně.
Jako červená nit se celou kolekcí vine osamělost. Nejvíce zřejmě v "I Got My Smile Back", v níž se umělec přiznává, že svou duševní nepohodu zaháněl nákupy luxusních vozů, hodinek a dalších materiálních statků. Zmiňuje také zahlcenost obsahem na sociálních sítích a dost možná také touhu na chvíli se před celým světem skrýt.
Na přebalu desky leží před typicky britskými černými dveřmi na rohožce dopis, na který dopadá paprsek světla. Symboliku v něm lze vidět hned v několika různých pohledech. Může jít o vzkaz před slavnými dveřmi na Downing street 10, tedy na místě, kde bydlí britský premiér, ale také to může být zapečetěná zpověď, pomocí které dává Michael Ebenezer Kwadjo Omari Owuo Jr. nahlédnout do svého nitra.
Na své třetí řadovce se Stormzy nebojí ukázat svoji zranitelnost a citlivost. Více odhaluje své soukromí, nezapomíná však ani na sociální problematiku. Víra v boha je zde jedním z nejdůležitějších témat, není však posluchačům ostentativně předkládána, spíše jen citlivě vpracována do jednotlivých písní. I díky tomu zní výsledné poselství mnohem autentičtěji a emotivněji.]]>
Komentáře