The Wood Brothers

Ačkoliv jméno Chris Wood zná snad každý jazzový fanoušek, v rodině Woodových vyrostl ještě jeden výborný muzikant a textař, Oliver. A i když krev není voda, společný projekt s jednoduchým názvem Wood Brothers, vznikl až před jedenácti lety.

Oliver a Chris s hudbou vyrůstali, v přehrávači často zněli Beatles, The Who, Bob Dylan, Muddy Waters, Willie Nelson či B. B. King. Otec, ač molekulární biolog, často vzpomínal na mladší časy, kdy při studiích působil v univerzitním rádiu a jamoval s Joan Baez a chlapci dodávají, že nikdy nevynechal příležitost k oprášení kytary a převzetí role večírkového baviče. Matka básnířka zase pletla mládencům hlavy podivuhodnými příběhy a báchorkami.

O čtyři roky starší Oliver vyloudil na otci baskytaru, jenže instrument zanedlouho otráveně odložil. Jak to tak bývá, věci po starších sourozencích dědí ti mladší, basa se dostala do ruky Chrisovi, který ji už nepustil a později dosáhl věhlasu jednoho z nejlepších kontrabasistů své doby.

Vlastní cestou

Cesty se na dlouhé roky rozešly. Oliver si sbalil věci a přestěhoval se do Atlanty, kde se po krátkém flirtu s univerzitním studiem vydal na dráhu hudebníka. S první kapelou hrál po barech předělávky hitů, ta pravá škola pro něj nastala až s přijetím do kapely blues-rockového harcovníka Tinsleyho Ellise. Sjezdili za pár šupů kdejaký zapadákov, Oliver se nicméně od Ellise mnohému naučil a navíc byl popostrčen před mikrofon, čemuž se do té doby urputně vyhýbal. S nově nabytou sebedůvěrou i vokální jistotou, založil vlastní projekt King Johnson. Početný soubor si pohrával se směsicí R&B, funky, country a samozřejmě milovaného blues. Soustředěnější a disciplinovanější Chris vystudoval bostonskou New England Conservatory of Music a na počátku devadesátých let se vydal do New Yorku, kde také došlo k zásadnímu setkání s Johnem Medeskim a Billym Martinem.

V podhoubí newyorských barů začalo brzy působit neortodoxní jazzové trio Medeski, Martin & Wood, vzbuzující svým experimentátorstvím naprosté nadšení. Až po patnácti letech se bratři Woodovi sešli na jednom pódiu, když si Medeski, Martin & Wood pozvali King Johnson jako předskokany a Olivera jako zvláštního hosta. Oba bratři svorně vzpomínají na naprostou hráčskou shodu při jamování, bratrské souznění se později projevilo i v souhře autorské. Nejbližší rodinný sraz pak využili k nahrání dema, které natolik zaujalo manažera MMW, že ho podstrčil Blue Note a zajistil tak Woodům okamžitý kontrakt. Sami sice mají problém se žánrově zařadit, hovoří o gospelu, blues i country, hudební kritici je však řadí – ať se jim to líbí, či ne - do škatulky americany.

Wood Brothers okouzlují skvělými vokály, hráčskou bravurou a písněmi mnohdy natolik „klasickými“, až váháte, zda se nejedná o tradicionály. Omen nomen v jejich případě platí jen zčásti, nejsou to žádná muzikantská dřeva, ale jejich muzika s emotivními a mnohdy velmi osobními texty, inspiraci v americké dřevní muzice neskrývá.

My tři a shuitar
První EP Live at Tonic i alba Ways Not To Lose a Loaded produkoval sám Medeski, později si duo vybral jako support populární country hvězda Zac Brown. To jim umožnilo nejen vyzkoušet si odezvu širšího publika, ale také vydaní desky Smoke Ring Halo na Brownově labelu Southern Ground. Dnes už mají společného více než genetickou výbavu a vášeň pro hudbu. Oba spakovali své rodiny a odstěhovali se do hudební mekky, Nashvillu, kde rozšířili sestavu o nadaného multiinstrumentalistu Jano Rixe a jeho patentovaný nástroj shuitar, tedy otřískanou akustickou kytaru, opatřenou nejrůznějšími cinkrlátky tak, abyste dostali snadno přenosný perkusivní nástroj. Prozatím poslední deskou je Muse z roku 2013.

Roli múzy na sebe vzal producent Buddy Miller, mající na kontě spolupráci s Emmylou Harris, Lucindou Williams, Robertem Plantem či Alison Krauss. Miller nechal trio nahrávat najednou v jedné místnosti studia, Muse má díky tomu bohatší a komplexnější zvuk, který z ní dělá bezesporu nejlepší kapelní počin. I když do Čech jezdí Chris s Medeskim a Martinem pravidelně, Wood Brothers si museli na svou tuzemskou premiéru počkat do roku 2014. Nové album s názvem Paradise, vydané roku 2015, nasadilo laťku vysoko už jen při pohledu na hosty střídající se v nashvillském studiu- Susan Tedeschi s Derekem Trucksem a další.

Anna Mašátová pro Radio Dixie