Tu v dome - Protichodné chute

Banjo, violoncello, housle, kytara, bicí a vynikající vokál zpěvačky Ali Kobzové. Tyhle zbraně tvoří kolekci dvanácti skladeb zvukově tak bohatých, že jeden poslech, dokonce ani ten desátý, vám neodkryje všechny zákoutí novinky bratislavských Tu v dome. Akustický kabát si tak ponechali i na své již čtvrté nahrávce, která přišla na svět po dlouhých šesti letech pod křídly vydavatelství Slnko Records.

Pokud se pustíte do "Protichodných chutí", čeká vás nelehký boj. Skladby to nejsou ocenitelné hned na první poslech, navíc vyžadují silnou pozornost. O to větší a intenzivnější dojmy si z ní posléze odnesete. Kolekce nemá prakticky jedinou slabinu, a když už si říkáte, že vás deska nemůže ve své polovině ničím překvapit, protože vám již stačila naservírovat impozantní kusy jako "400 špendlíkov", "Prinajlepšom najhoršie" či tíživou "Uspávanku", přijdou další fantastické písně "Srdečné blahopriania" nebo "Hruda rudy". Zatímco první vás dostane na kolena nádherným zvukem houslí, druhá jmenovaná potěší sympaticky folkovým retro zvukem.

Množství nástrojů, které zkušená kapela třímá v rukou, vytváří z desky velmi chutnou bonboniéru. Každé skladbě dominuje jiný nástroj než v té předešlé. Jednou je to výtečné banjo, které dává zapomenout, že bylo kdy spojováno s country, posléze se zamilujete to překrásných tónů působivých houslí. Kapela však netrčí jen v nějakém staro-folkovém skanzenu. Třeba titulní píseň "Protichodné chute" je ozdobena elektronickými motivy a opět předkládá další tvář Tu v dome. Temná píseň "Chci vzbudit mrtvou" zase evokuje severskou atmosféru Apocalypticy.

Texty jsou z části původní, ale najdeme zde i zhudebnělé básně americké autorky Emily Dickinsonové, prokletého básníka Charlese Baudelaira a jediného českého držitele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta. I tato skutečnost přispívá k celkovému uměleckému dojmu, který posluchač z nahrávky získá. "Protichodné chute" jsou trefným pojmenováním. Tolik různorodosti a zároveň důstojné pospolitosti v jednom hudebním celku není běžným standardem. Koho nebaví stereotyp a chce najít neslyšené, přinášíme vám jej nyní na zlatém podnose.