Robert Plant - Dreamland
Tracklist
- "Funny in My Mind (I Believe I'm Fixin' to Die)" (Justin Adams, John Baggot, Clive Deamer, Charlie Jones, Robert Plant, Porl Thompson, Bukka White) – 4:45
- "Morning Dew" (Bonnie Dobson, Tim Rose) – 4:26
- "One More Cup of Coffee" (Bob Dylan) – 4:03
- "Last Time I Saw Her" (Adams, Baggot, Dreamer, Jones, Plant, Thompson) – 4:41
- "Song to the Siren" (Larry Beckett, Tim Buckley) – 5:53
- "Win My Train Fare Home (If I Ever Get Lucky)" (Adams, Baggot, Deamer, Jones, Plant, Thompson) – 6:03
- "Darkness, Darkness" (Jesse Colin Young) – 7:25
- "Red Dress" (Adams, Baggot, Deamer, Jones, Plant, Thompson) – 5:23
- "Hey Joe" (Billy Roberts) – 7:12
- "Skip's Song" (Skip Spence) – 4:27
- "Dirt In A Hole" (Adams, Baggot, Deamer, Jones, Plant, Thompson) (Bonus Track, UK & Japanese Version) – 4:46
- "Last Time I Saw Her (Remix)" (Adams, Baggot, Dreamer, Jones, Plant, Thompson) (Bonus Track, iTunes Version) – 3:24
Průměr hodnocení
Poslední hodnocení
Po devítileté pauze a dvou deskách v obnoveném tandemu s Jimmy Pagem přišel Robert Plant s dalším sólovým albem, na kterém ale převládají převzaté písně. Samozřejmě jsou to všechno (včetně autorských věcí) výborné skladby, ale v tomto případě není až tak důležité co se hraje, nýbrž jak. Plant dal totiž dohromady novou kapelu, v níž se sešla málo pravděpodobná dvojice kytarových mistrů, jejichž rozdílné styly k sobě ale perfektně pasují a doplňují se. Spolupráce s Justinem Adamsem, zapáleným apologetou severoafrické world music, není u Planta, proslulého podobnými zájmy, nic překvapivého, Porla Thompsona, který si ostruhy vysloužil u The Cure, ovšem po jejich boku asi nikdo nečekal. Nicméně, jak jsem řekl, aranžérský i interpretační příspěvek obou dělá z alba Dreamland ohromnou lahůdku.
Hned první věc Funny in My Mind (I Believe I´m Fixin´ to Die) demonstruje, co že se to na něm bude dít a jak jsou role rozděleny: Adams obstarává měňavé kytarové ornamenty v orientálních tóninách zatímco Thompson je dobarvuje zkreslenými beglajty a všelijakým zefektovaným vytím a hlukařením. Skladba samotná je pak vzrušující transformací původního blues Bukka Whitea do psychedelického malströmu s arabskou příchutí. A v podobném duchu se pokračuje i dál, což ovšem neznamená, že se dá předvídat, co přijde. Všechny covery (např. Dylanova One More Cup of Coffee, Song to the Siren Tima Buckleyho nebo Skip´s Song od Moby Grape) jsou uchopené s úžasnou... číst dále
řadové album
2002
90 %
další alba
Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Komentáře