Snow Ghosts, kterou tvoří Hannah Cartwright, Oli Knowles a Ross Tones, se neustále snaží, aby se její písně vryly lidem pod kůži. A její čtvrtá studiovka, která nese prostý název "The Fell", je toho zářným příkladem. V mnohém připomíná průlomovou desku "A Quiet Ritual". Ta přinesla pecky jako "Ribcage", "Surrender" nebo "Wraith". Novinka v této temné krasojízdě pokračuje.
Kolekci otevírá minutová skladba "Given", která je jako tajemný vír, který posluchače vtáhne dovnitř děje. Jedná se o skvělý úvod, co vám nažene husí kůži. Skoro jako kdyby svět, jak ho znáte, zrovna zanikl. Po hromovém úderu následuje "Hearths", jejíž melodie připomíná řev polských šamanek Sui Generis Umbra. S tím rozdílem, že na této rituální cestě vás doprovází podmanivý vokál Hannah Cartwright.
"Filaments" je naopak svižnější a poměrně uspěchaná. Snad aby nás Snow Ghosts připravili na následující "Curse"? Ta se v úvodních sekundách příliš neliší od úvodní "Given" - celou tu zmatenou elektroniku znovu podtrhuje zpěvaččin hlas doprovázený echem, které posluchače buď pohltí, nebo díky oné změti elektronického chaosu dovede k šílenství.
"Buried" zase obsahuje elektroniky výrazně méně. Přesto se jedná o neuvěřitelně chytlavou píseň s krásným příběhem, který je doprovozen smyčci. Ačkoliv to není zrovna dvakrát veselý song, je zřejmé, že kapela zde na smrt pohlíží poměrně pozitivně. A ne jako na nutné zlo.
Po pohádkově znějící "Hawthorne"... číst dále
Snow Ghosts, kterou tvoří Hannah Cartwright, Oli Knowles a Ross Tones, se neustále snaží, aby se její písně vryly lidem pod kůži. A její čtvrtá studiovka, která nese prostý název "The Fell", je toho zářným příkladem. V mnohém připomíná průlomovou desku "A Quiet Ritual". Ta přinesla pecky jako "Ribcage", "Surrender" nebo "Wraith". Novinka v této temné krasojízdě pokračuje.
Kolekci otevírá minutová skladba "Given", která je jako tajemný vír, který posluchače vtáhne dovnitř děje. Jedná se o skvělý úvod, co vám nažene husí kůži. Skoro jako kdyby svět, jak ho znáte, zrovna zanikl. Po hromovém úderu následuje "Hearths", jejíž melodie připomíná řev polských šamanek Sui Generis Umbra. S tím rozdílem, že na této rituální cestě vás doprovází podmanivý vokál Hannah Cartwright.
"Filaments" je naopak svižnější a poměrně uspěchaná. Snad aby nás Snow Ghosts připravili na následující "Curse"? Ta se v úvodních sekundách příliš neliší od úvodní "Given" - celou tu zmatenou elektroniku znovu podtrhuje zpěvaččin hlas doprovázený echem, které posluchače buď pohltí, nebo díky oné změti elektronického chaosu dovede k šílenství.
"Buried" zase obsahuje elektroniky výrazně méně. Přesto se jedná o neuvěřitelně chytlavou píseň s krásným příběhem, který je doprovozen smyčci. Ačkoliv to není zrovna dvakrát veselý song, je zřejmé, že kapela zde na smrt pohlíží poměrně pozitivně. A ne jako na nutné zlo.
Po pohádkově znějící "Hawthorne" a "Avine" následuje "Prophecies", ve které se znovu zpěvaččin hlas zmítá pod nadvládou syntezátorů. "Home" působí skoro až filmovým dojmem. Někdo v ní může dokonce slyšet vliv moderní hororové klasiky ze soundtracku k filmu "Midsommar" od Bobbyho Krlice nebo z hudby ke snímku "The Lighthouse" od Marka Corvena. Skvěle by se ale hodila i do hororově laděné "The Village" od M. Night Shyamalana.
Po kratičké "Magpie" a čarodějné "Vixen", která je předzvěstí konce, se s námi trio loučí skladbou "Taken". V té se mísí krása, ponurost a zoufalství. Najednou opona padá a je konec.
Pro ty, kdo hledají tajemnou nahrávku nezdolného charakteru, je "The Fell" skutečně to pravé. A pokud by se někdo snažil o natočení dalšího folkem nasáklého hororu, pak by měl v případě doprovodné muziky rozhodně zvážit použití některých ze songů z této desky. Ta se navíc jednoznačně řadí mezi ty nejlepší počiny od Snow Ghosts. Zůstane s vámi totiž ještě dlouho poté, co si z uší sundáte sluchátka.]]>
14.03.2023 - 18:43 | Meca76
Človek keď chce relaxovať, alebo zaspať, tak ten album preňho je ako šitý na mieru !